Na sousedově pozemku stojí vzrostlý ořešák, ze kterého padají na okolní pozemky ořechy a listí. Strom navíc větvemi zasahuje skoro až do oken sousedního domu.

Že takovou či podobnou situaci znáte? Sousedské spory, jejichž předmětem jsou stromy, jejich plody, vstupování na zahradu toho druhého nebo pobíhání drůbeže či psů, jsou velmi časté. Nový občanský zákoník se snaží postihnout to základní a do sousedských vztahů vnést určitý řád.

Jablka sousedovi neotrhám, ale když spadnou ke mně, jsou moje

Velmi časté jsou konflikty vyvolané porosty na hranicích sousedících pozemků.

Můžete očesat třešně nebo jablka z větví, která přesahují přes plot nad vaši zahradu?

Občanský zákoník stanoví, že když se na tom se sousedem nedomluvíte, takové plody očesat nesmíte – dokud jsou na větvi, patří jemu. Pokud však plody uzrají a spadnou na váš pozemek, stávají se vaším vlastnictvím.

Nezřídka se též stává, že souseda obtěžují větve nebo kořeny vašeho stromu. Samozřejmě žádný zákon nemůže vyloučit, že soused vezme pilu, větve bez vašeho vědomí ořeže, a když se vrátíte domů, najdete na zahradě jen pahýl.

Budeme-li se však držet pravidel, měl by vás soused nejdříve požádat o to, abyste přesahující větve sami odstranili. Vychází se z toho, že vlastník se bude ke svému stromu chovat šetrněji.

Pokud sousedovi nevyhovíte, může se do práce pustit sám. Zákoník mu však do cesty staví několik podmínek – ořezávat větve může ve vhodné roční době, šetrně a pouze tehdy, působí-li mu škodu nebo jiné obtíže.

Přesahuje-li strom nad pozemek souseda v odlehlé části zahrady, kde mu nepůsobí žádné obtíže, nesmí k ořezání přistoupit ani při splnění všech ostatních podmínek. Stejná pravidla jako pro větve platí i pro kořeny.

Aby se zabránilo některým sporům, stanoví občanský zákoník i pravidla pro sázení stromů u hranic sousedících pozemků.

Máte-li pro to rozumný důvod, můžete požadovat, aby soused nevysadil strom v těsné blízkosti vašeho pozemku, a pokud se tak stalo, aby je odstranil.

Podpůrně se stanoví, že stromy dorůstající obvykle výšky 3 metrů, by měly mít kmen ve vzdálenosti alespoň 3 metrů od hranice pozemku; u ostatních stromů stačí 1,5 metru.

Toto jsou však jen orientační hodnoty, místní zvyklosti je mohou změnit. Navíc toto pravidlo nelze použít, pokud jsou stromy na sousedním pozemku součástí lesa nebo sadu nebo je-li ten strom zvlášť chráněný zvláštním zákonem.

Sousedské spory nevznikají jen kvůli stromům

Představte si, že k vám ze sousedova výše položeného pozemku stéká pramen napájející vaši studnu.

Občanský zákoník sousedovi zakazuje, aby přirozenému průtoku bránil a bral si víc vody, než potřebuje. Stanoví i další důležitá pravidla – např. pozemek souseda nesmí být upraven tak, aby váš pozemek ztratil náležitou oporu, ledaže se provede jiné dostatečné upevnění (např. po odkopání zeminy se postaví zpevňující zídka).

Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může též požadovat, aby se soused zdržel zřizování stavby na sousedním pozemku v těsné blízkosti společné hranice pozemků.

Některá pravidla nejsou zcela nová a zná je i současné právo. Třeba se z dosavadního práva přebírá to, které umožňuje soudu uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit.

Soud si musí zajistit stanovisko stavebního úřadu a přistoupí k tomu jen, je-li to potřebné k nerušenému výkonu sousedova vlastnického práva a nebrání-li to účelnému užívání dalších pozemků.

Oplocení sousedova pozemku můžete navrhnout např. v případě, kdy k vám často zabíhá sousedův pes a vy se bojíte o zdraví svých dětí.

Co je to rozhrada?

Novinkou je ustanovení o rozhradách. To je pojem, který občanský zákoník doposud neznal. Označují se jím umělé i přirozené útvary, které tvoří hranici mezi pozemky – ploty, zdi, meze, strouhy apod.

Pokud se ví, komu patří, pečuje o ně vlastník. Ale často se stane, že existuje pochybnost, komu taková rozhrada patří. Aby se předešlo případným sporům, stanoví zákoník pro takový případ, že rozhrada je společná.

Zároveň dává pravidla, jak se k ní mají spoluvlastníci chovat. Rozhrada je sice slovo, které působí podivně, ale máme-li přehrady, zahrady či ohrady, neměla by nám rozhrada činit větší potíže.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se