Podle neoficiálních informací měla Redingová původně představu, že v dozorčích radách evropských firem obchodujících na burze bude do roku 2020 nejméně 40 procent žen. Zatím není jasné, v jaké konkrétní podobě návrh prošel, tisková konference je naplánovaná na středečních 11.30.

Proti opatření dlouho vystupovala řada členských zemí, kritika ale zaznívala i ze samotné komise, a to i přesto, že s návrhem přišla sama eurokomisařka Redingová.

Ta po zastavení projednávání směrnice koncem října ale uvedla, že v boji o zavedení kvót bude pokračovat, a že má silnou podporu několika eurokomisařů včetně předsedy komise Josého Manuela Barrosa.

"Není to o zlepšení konkurenceschopnosti evropských firem, není to o zkvalitnění jejich fungování, není to o nápravě hluboké diskriminace. Jde o byrokratické rozhodnutí, které soukromá sféra odmítá,“ řekl mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Milan Mostýn.

I některé manažerky významných českých firem se staví proti návrhu negativně. "Ženám v jejich větším prosazování do vedení firem by napomohly spíše podpůrné programy, které by jim umožnily lépe zkoordinovat jejich roli v byznysu a rodině. Na mysli mám například firemní jesle a školky, větší podporu mužů na rodičovské dovolené apod.,“ řekla generální ředitelka ING Pojišťovny Renata Mrázová.

Podle evropských médií návrh počítal nejen se zavedením samotných kvót, ale také se systémem sankcí. Firmám, které by předepsanou kvótu nedodržely, by tak hrozila pokuta, odebrání subvencí nebo vyřazení z veřejných zakázek.

Podle informací, které o novém textu přinesl ještě před jeho schválením například list The Wall Street Journal, by v případě, že uchazeči o práci ve vedení, kteří patří do "méně zastoupeného pohlaví", měli být zvýhodněni proti kandidátům opačného pohlaví. O případných sankcích za nedodržování limitů by pak ale měly rozhodnout členské státy.

Ženy tvoří v EU u velkých firem kótovaných na burze necelých 14 procent členů rad a 15 procent neexekutivních postů ve vedení.

Negativní vnímání eurokomisařů

Je otázka, zda rozhodnutí Evropské komise o zavedení kvót prospěje jejímu obrazu u Evropanů. Lidé totiž vnímají dosavadní práci eurokomisařů veskrze negativně. Vyplývá to z průzkumu agentury Burson-Marsteller Brussels.

Nejhůře hodnoceni jako jednotlivci byli samotný prezident komise José Manuel Barroso a viceprezidentka Catherine Ashtonová. Catherine Ashtonové nejvíce Evropané vytýkají partnerství se Spojenými státy, Ruskem a Čínou.