Soudy nyní řeší už 50 žalob policistů kvůli přesčasům odslouženým zdarma. Odvolávají se na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z konce září.

Soud tehdy posuzoval, kdy je možné neplacené přesčasy nařídit. Podle šéfa odborářů z Unie bezpečnostních složek Zdeňka Buřiče počet soudních sporů podle všeho stoupne.

Policisté v žalobách žádají proplacení odpracovaných hodin. Podle Buřiče může jít v jednotlivých případech včetně nákladů na soudní řízení až o sto tisíc korun.

Policejní šéfové však tvrdí, že rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se týká jednoho konkrétního případu. "Nelze tak globálně konstatovat, že u policie je nezákonně nařizována práce přesčas," řekl policejní prezident Martin Červíček.

Tratí se i na výsluhách

Odboráři nesouhlasí. Podle Zdeňka Buřiče se nezákonné přesčasy mohou týkat až 80 tisíc bezpečnostních pracovníků, mezi kterými jsou ti v současnosti aktivní a ti, kteří již ze sboru odešli. Nezaplacené přesčasy se totiž promítají do výpočtu výsluhy.

"Pokud policisté odpracují hodiny navíc zdarma, jsou poškozování i na odchodném či výsluze. Netýká se to tedy jen konkrétní hodiny odpracované navíc, ale i dalších nároků. Vždyť renta se později vyplácí každý měsíc. Navíc jsme zjistili, že policejní funkcionáři neumí přesně zdůvodnit, proč nařídila tu kterou konkrétní službu přesčas," uvedl právník Václav Strouhal, který policejní odbory zastupuje.

"Pokud nezačnou funkcionáři respektovat rozhodnutí soudu, budeme pokračovat v soudních sporech," řekl Buřič.

Jak sjednotit pravidla

Odboráři podle něj chystají s nadřízenými další jednání hlavně o sjednocení pravidel při nařizování přesčasů. Tématem údajně může být i případné částečné finanční vyrovnání.

Od roku 2007 mají povinnost v případě potřeby odpracovat zadarmo 150 přesčasových hodin policisté, hasiči, celníci nebo členové vězeňské služby. Má se to týkat případů "důležitého zájmu služby". Tím se ale podle soudu nerozumí například nedostatek lidí, tyto přesčasy proto nelze plánovat dlouhodobě dopředu.

Podle Buřiče policie ve většině případů zneužívala pravidla o přesčasech k zajištění běžné služby.

Policie a ministerstvo vnitra si nechávají zpracovat analýzu.

Nová struktura policie

Policejní prezident Martin Červíček a také ministr vnitra Jan Kubice zároveň v pondělí představili novou organizační strukturu policie pro příští rok. Podle Červíčka přibyde policistů v přímém výkonu služby - bude jich příští rok o 600 víc než nyní.

Počet řídících pracovníků klesne o 17 procent, na policejním prezidiu ubude 113 míst.

Policistů by mělo být celkem 38 996. Není plánován menší počet policistů, než byl ve skutečnosti v roce 2012, uvedl Červíček.

Poměr mezi řídícími a řízenými policisty bude podle něho jedna ku 12. Na policejním prezidiu bude nově 486 míst, v republikových útvarech 4191 míst a v krajích 34 319.

"Jsem přesvědčen, že v současné době se jedná o reálné nastavení policie," uvedl Červíček. Novou strukturu podle něho schválili i krajští policejní ředitelé.