Lékaři pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedli vůbec první řetězovou transplantaci ledvin v Česku. Podařilo se jim spárovat šest dárců a šest příjemců. Těchto šest dvojic operovali 6. a 7. listopadu. Pacienti jsou v pořádku, oznámil v čtvrtek přednosta kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.

Příprava řetězové operace trvala zhruba tři čtvrtě roku. Odborníci vyšetřovali možné dárce a příjemce. Měli pět párů, v nichž ale nebyla shoda. Většinou to byly partnerské dvojice. Na počátku řetězce nakonec stanul podle Froňka altruista, který chtěl darovat svou ledvinu komukoliv potřebnému. Páry se pak různě propojily. První den se uskutečnily tři zákroky, druhý den zbývající tři.

Historické milníky

Transplantace ledvin se poprvé podařila v roce 1954 v Bostonu v USA. Pacient žil s ledvinou svého jednovaječného dvojčete dalších devět let. První úspěšné pokusy s transplantováním štěpu od zemřelého se uskutečnily v roce 1959. V tehdejším Československu se první voperování ledviny odehrálo o dva roky později v Hradci Králové. Pacientčino tělo ale orgán odmítlo. S transplantačním programem pak začal v březnu 1966 pražský IKEM. Prvním pacientem byl čtyřiadvacetiletý mladík, který dostal ledvinu od své matky.

"Je to souhra dvou týmů, které spíš fungují jako jeden. Na jednom sále jsem odebíral laparoskopicky ledvinu. Ještě při této operaci začal kolega operovat na sále druhém tak, aby ve chvíli, kdy mám ledvinu v ruce, byl připraven ji rovnou transplantovat. Tak to proběhlo v sekvenci šesti výkonů - tři v jeden den, tři ve druhý," popsal Froněk operace.

Mimo tělo tak byly ledviny jen pár desítek minut. "Všechny štěpy začaly fungovat bezprostředně po operaci," dodal Froňkův kolega Libor Janoušek, který orgány transplantoval.

Podle Froňka lékaři trojici dárců dnes propustí domů, zbývající tři by měli nemocnici opustit v pátek. Příjemci v ní zůstávají v průměru deset až 14 dní po zákroku.

Místo dialýzy žádost o ruku

Jednou z dvojic v řetězové operaci byla Zuzana a Georgis. Ledvinu mu lékaři transplantovali už před dvěma desetiletími, vydržela mu 19 let. Poslední více než rok byl na dialýze. O možnosti unikátního zákroku se dozvěděla jeho partnerka z televize. Přímo Georgisovi ledvinu dát nemohla, on sám řetězovou operaci odmítal. "Neváhala jsem ani vteřinu. Nejsem žádná altruistka, ale sobec. Chci zpět normální život, který jsme měli. Na dialýze je to jenom přežívání," prohlásila Zuzana.

Podle ní by se nemocní neměli stydět či bát požádat své blízké o pomoc. "Jsem dva dny bez ledviny. Chodím, jím, piju, sprchuji se, nic mě nebolí. Stačí se rozhodnout, lékaři už člověka povedou," tvrdí dárkyně. Dobře se cítí i Georgis. "Když se na mě podíváte, jsem v poměrně dobrém stavu. Nepotřebuji dialýzu a na operaci jsem byl včera (ve středu)," uvedl.

Pro svou Zuzanu měl připravenou velkou kytici a přímo před televizními kamerami a objektivy fotografů ji požádal o ruku. "Ale jo," odpověděla po chvíli dojatá Zuzana.

Podobný zákrok může IKEM zopakovat

Na náhradní ledvinu čeká v Česku zhruba 680 lidí. I když má transplantace štěpu od žijícího dárce lepší výsledky, v ČR se využívá zatím asi jen u desetiny operovaných pacientů. V západní Evropě se provádí častěji. V Británii či Nizozemsku ledvinu od žijícího dárce lékaři používají ve skoro polovině zákroků.

Od konce roku má IKEM program, který dává naději více pacientům. Shromažďuje data živých dárců a příjemců, dvojice se tak daří lépe spárovat. Možná byla i řetězová operace. Přednosta kliniky nefrologie IKEM Ondřej Viklický nevyloučil, že by se počátkem příštího roku mohl podobný zákrok znovu opakovat.