Server WikiLeaks začal zveřejňovat příručky a další materiály amerického ministerstva obrany určující pravidla pro zadržování lidí v táborech v Iráku a na základně Guantánamo po teroristických útocích 11. září 2001. Server oznámil, že během měsíce zveřejní více než sto dokumentů.

Mezi zveřejněnými dokumenty je například příručka z roku 2002 s procedurami a pravidly pro Camp Delta, tedy věznici, kde jsou zadržováni od roku 2002 podezřelí z terorismu.

WikiLeaks v prohlášení uvádí, že tyto procedury vedly k týrání a k beztrestnosti. "Dokumenty odhalují anatomii bestie, jakou je zadržování po 11. září, odhalují vytvoření temného prostoru, kde neplatí zákony a práva a kde mohou být lidé drženi beze stopy podle přání amerického ministerstva obrany," uvedl spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange.

"Ukazují excesy raného období války proti neznámému 'nepříteli' ... a jak se tato politika vyvíjela a nakonec přerostla v trvalou výjimku, která v USA existuje o desetiletí později."

Podle WikiLeaks řada zveřejňovaných dokumentů zakazuje přímé fyzické násilí proti zadrženým. Ale tyto dokumenty prý také ukazují, že "oficiální politika zastrašování zadržovaných při výsleších kombinovaná s politikou likvidací záznamů vede k týrání a beztrestnosti".

Stejně tak mají být zveřejněny dokumenty dokazující "politiku neodpovědnosti". Jedním takovým dokumentem jsou prý instrukce z roku 2005 o "přidělování interních sériových čísel zadrženým". "Tento dokument se týká diskrétního 'mizení' zadržovaných do vazby jiných amerických vládních úřadů.

Jejich jména přitom nejsou uváděna v centrálních vojenských záznamech, protože se jim systematicky nepřiděluje vězeňské číslo. Zadržovaných je tak možné se zbavit, aniž by po nich zůstaly v dokumentech výraznější stopy," uvedly WikiLeaks v prohlášení bez dalších podrobností.

Obhájci lidských práv tvrdí, že po 11. září 2011 Ústřední zpravodajská služba (CIA) využívala tajné věznice ve spřátelených zemích, kde vyslýchala a někdy mučila podezřelé teroristy, takže se na ně nevztahovala obvyklá právní ochrana.

WikiLeaks popudily před dvěma lety Spojené státy a další země zveřejněním tisíců utajovaných diplomatických depeší. Assange se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v Londýně před svým vydáním z Británie do Švédska, kde je vyšetřován kvůli údajnému znásilnění. Assange to odmítá s tím, že celá věc je politicky motivovaná. Tvrdí, že by mu ve Švédsku hrozilo vydání do USA.

Věznici na Guantánamu nechal vybudovat bývalý americký prezident George Bush. Celkem zde bylo bez soudu zadržováno 779 mužů, nyní jich tam je 167. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová v lednu řekla, že tím Spojené státy porušují mezinárodní právo.