Z veškerého dosud provedeného výzkumu na téma "přínosné aspekty konzumace čokolády" vyčnívá studie, kterou právě zveřejnil jeden z nejprestižnějších světových lékařských časopisů New England Journal of Medicine.

Uprostřed týdne vyhlašování Nobelových cen za tento rok přišel americký doktor se zajímavým zjištěním. Z něho vyplývá, že čím vyšší průměrná spotřeba čokolády v zemi, tím vyšší počet držitelů Nobelovy ceny v přepočtu na jednoho obyvatele.

 

Švýcarsko samozřejmě tento peloton vede těsně následované Švédy a Dány. USA jdou někde uprostřed - a pokud by Spojené státy chtěly zvýšit alespoň o jednoho počet laureátů, pak by měly zvednou spotřebu čokolády o 125 milionů kilogramů ročně, řekl agentuře Reuters Franz Messerli, který tuto zajímavou analýzu provedl.

"Množství, které je potřeba, je skutečně ohromující," dodal Messerli z newyorské nemocnice St Luke's-Roosevelt Hospital. "Jeden Švýcar ročně sní průměrně 120 tabulek čokolády (o váze 85 gramů). Každý muž, žena, dítě." Messerli sám připustil, že celá tahle myšlenka je absurdní. Ovšem použité údaje jsou správné a mohou přinejmenším poskytnout jistou lekci ohledně omylnosti vědy.

Studii zpracoval z nudy na hotelovém pokoji

S nápadem na studii Messerli přišel poté, co zahlédl výzkum spojující flavonoidy, tedy druh antioxidantů přítomných v čokoládě a vínu, s lepšími výsledky v kognitivních testech. Začal s údaji o spotřebě čokolády ve 23 zemích a seznamem z internetové encyklopedie Wikipedie řadícím státy podle počtu držitelů Nobelovy ceny na hlavu.

"Začal jsem to dávat dohromady v hotelovém pokoji v Káthmándú, protože jsem neměl nic jiného na práci, a nemohl jsem uvěřit vlastním očím," řekl. Když seřadil všechny země pěkně do grafu, seděla vyšší spotřeba čokolády s vyšším počtem laureátů.

Není to poprvé, kdy vědci našli spojitosti, které se zdají popírat veškerou logiku. Například se našlo pojítko mezi počtem čápů v Evropě a porodností, anebo mezi skvrnami na slunci a sebevraždami u mužů.

Záleží pouze na bohatosti země, namítají vědci

Další možností pak je, že spojitost skutečně existuje, ale nemá žádný význam. "Národní spotřeba čokolády souvisí s bohatstvím země a vysoce kvalitní výzkum také souvisí s bohatstvím země," řekl americký fyzik Eric Cornell, který je spoludržitelem Nobelovy ceny za fyziku z roku 2001.

"Tudíž pak bude čokoláda spojena s vysoce kvalitním výzkumem, jakkoli mezi tím neexistuje příčinná souvislost," dodal.

Pokud jde o čokoládu samu, naznačují studie a někteří vědci, že její tmavé varianty mohou mít přínos pro mozek a srdce, a dokonce může pomoci skoncovat s nadbytečnou hmotností. Messerli, který pochází ze Švýcarska, se přiznává k denní konzumaci čokolády a říká, že sám je o skutečných zdravotních přínosech čokolády přesvědčený, i když by se lidé měli raději vyvarovat jejích sladších druhů.

Fyzikové dávají přednost hořké čokoládě

"Osobně si myslím, že po mléčné čokoládě se blbne," zažertoval Cornell, který "připsal" svůj úspěch v Nobelových cenách velkému množství čokolády. "Hořká čokoláda je tou správnou cestou. Je to něco jiného, když chcete Nobelovu cenu za medicínu nebo chemii, ale pokud ji chcete za fyziku, dá se toho udělat spousta s pomocí hořké čokolády," prohlásil.

Mnohé skeptiky tím ale nepřesvědčil. "Zatím jsem skutečně neviděl nic, co by mě přimělo zařadit čokoládu do jídelníčku," prohlásil Yoni Freedhoff z univerzity v kanadské Ottawě.