Vztah mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Petrem Nečasem se přiostřuje. Poté, co Klaus na svou stranu dostal část poslanců ODS, kteří odmítli schválit zvýšení DPH a zákon tak podruhé sněmovnou neprošel, zaútočil prezident znovu.
Nečasovi vetoval takzvaný druhý pilíř důchodové reformy.
"Se změnou důchodového systému nesouhlasím ze zcela jiných důvodů než parlamentní opozice. Důchodová reforma – jak se tomuto kroku říká – je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsenzus. V tomto případě takový konsenzus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje," odůvodnil Klaus.
Premiér Nečas Klausovy argumenty odmítá. "Vyšli jsme vstříc opozici dobrovolnou účastí v systému a možností zavést předdůchody. Pokud přesto opozice nesouhlasí, je to z její strany jen politikum a výmluvy nedělat ve skutečnosti nic. Pan prezident určitě ví, že některé jeho kroky, vycházející z argumentace opozice, nepřispívají k politické stabilitě vlády," reagoval.
Druhý důchodový pilíř, s jehož platností se počítalo od příštího roku, měl lidem umožnit vyvést si část odváděného důchodového pojištění na individuální účty u penzijních společností.
Zda Klausův krok povede k dalšímu vyostření boje o moc v ODS, zatím není jasné.
Proti zákonu už na půdě sněmovny vystoupil poslanec ODS Marek Šnajdr, nakonec jej ale schválil. Na Klausovu stranu se nyní přiklání i někdejší šéf poslaneckého klubu Petr Tluchoř, který je považován za hlavního Nečasova kritika.
Jak bude hlasovat Tluchoř?
"Souhlasím s panem prezidentem, že není možné dělat reformu současného důchodového systému, aniž by na ni měl stát připravené peníze. Podobně jako on, já a mí kolegové nechceme financovat důchodovou reformu ze zvyšování daní. Škodí to ekonomice i samotnému konceptu reformy," uvedl pro ČTK Tluchoř.
Zatím ale neoznámil, jak bude za nové situace o důchodové reformě po vetu prezidenta hlasovat. "Řešení se hledá," dodal.
Klaus vetoval zákon o krajském referendu. Byl podle něj protlačen silou - čtěte ZDE
Klaus se postavil i za trabanty a wartburgy. Vetoval zákon, který je omezoval - čtěte ZDE
Klaus dodržel, co slíbil: Vetoval nižší zdanění benefitů, které chtěly odbory - čtěte ZDE
Klaus dostal chuť na velké sousto
Mohli bychom se znovu točit na Klausově někdejším zásadním odporu k prezidentským vetům (to byl ovšem prezidentem ještě Václav Havel), která střídavě považoval za popření parlamentní demokracie a konec světa. Tahle debata ovšem ztratila smysl někdy v dubnu 2003, kdy vetoval svůj první zákon o zoologických zahradách, což tehdy mazáci v parlamentních kuloárech komentovali slovy, že se tygr prostě nikdy nemůže stát vegetariánem.
Je to hazard
Silové protlačení této klíčové změny parlamentem podle Klause nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost. Tento typ spoření navíc nemá důvěru veřejnosti.
"V takové situaci je spuštění této reformy hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi," tvrdí prezident.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) Klausovo veto nechápe. „Nebudu se pouštět do odborné polemiky o nastavení a načasování důchodové reformy. Věcně ale skutečně nerozumím vetu teď a u této technické normy, když takový postup prezident neuplatnil u schvalování základních norem pro nastavení důchodové reformy před několika měsíci,“ reagoval.
Změny důchodového systému, které přijal parlament koncem roku 2011, prezident nechal "projít". Zákony nevetoval, pouze je nepodepsal. "Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil," vysvětluje dnes Klaus.
Jaké zákony letos vetoval prezident Václav Klaus
14. března 2012 - Prezident Václav Klaus vetoval zákon o podporovaných zdrojích energie. Podle prezidenta zákon přináší nové náklady pro veřejné rozpočty v době, kdy je třeba šetřit, a také neodhadnutelné zvýšení cen energií. Zahrnutí biometanu mezi podporované zdroje pak může podle Klause v Česku vážně zhoršit životní prostředí. V květnu Sněmovna veto přehlasovala.
19. června 2012 - Prezident vetoval novelu zákona o přestupcích, která by úřadům umožnila uložit za vybrané opakované přestupky až tříměsíční zákaz pobytu. Podle prezidenta je poslanecká předloha nedomyšlená, populistická, lze ji zneužít a možná je i protiústavní. Sněmovna se vrácenou novelou ještě nezabývala.
9. srpna 2012 - Klaus vetoval novelu zákona o hospodaření energií, která zavádí povinnost označovat budovy energetickými štítky podobně jako u elektrospotřebičů. Poslanci přehlasovali veto prezidenta 19. září.
12. září 2012 - Prezident Václav Klaus vetoval novelu zákona o sociálně právní ochraně dětí, která měla podle záměru vlády dostat děti z dětských domovů do náhradních rodin. Podle hlavy státu byl zákon přijat pod tlakem mezinárodních institucí, které ČR za vysoký počet dětí v ústavních zařízeních kritizovaly. Norma prý vyvolala i obavu z rušení kojeneckých ústavů a z toho, že by nemuselo být dost pěstounů. Sněmovna se vrácenou novelou ještě nezabývala.
17. září 2012 - Klaus vetoval novelu trestního zákoníku, která měla snížit přeplněnost věznic. Klaus ji označil za ukvapenou. Situace by se podle něho měla řešit hlavně změnou zaběhlé praxe ukládání trestů. Sněmovna se vrácenou novelou ještě nezabývala.
24. září 2012 - Prezident vetoval zákony o pojistném na důchodové spoření, které mají zavést od příštího roku druhý pilíř důchodové reformy. K reformě podle něj totiž neexistuje potřebný konsensus v odborné sféře, na politické scéně ani ve společnosti. Jde přitom o zásadní změnu sociálního systému, která má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana.
