Učitelé berou až dvakrát míň než ostatní vysokoškoláci. Evropským kolegům mohou jen závidět

Být v Česku učitelem na základní či střední škole je finančně velice nevýhodné. Čtyřicetiletý kantor si totiž v Česku měsíčně vydělá o osmadvacet tisíc korun méně než jeho průměrný vysokoškolsky vzdělaný vrstevník neučitel.

Vyplývá to ze studie, kterou dnes zveřejní ekonomové Daniel Münich a Jan Straka z pražského institutu IDEA při CERGE-EI. Jejich výzkum ukazuje, že 70 až 90 procent vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců pobírá vyšší mzdu než průměrný učitel. Kantoři ve věku mezi 40 a 49 lety vycházejí z porovnání nejhůře. Mají jen poloviční plat v porovnání s průměrnými příjmy jejich vysokoškolsky vzdělaných vrstevníků z neučitelských oborů. Studie tak naznačuje, kde je hlavní slabina českého vzdělávacího systému a důvod mizivého zájmu mladých Čechů o budoucí profesi učitele.

Zavádějící průměr

"Řada lidí žije v představě, že učitelé si vzhledem k průměrným platům vedou stále docela dobře, jenže porovnávají neporovnatelné,“ vysvětluje nový pohled své studie Daniel Münich. Ve výpočtu průměrného národního platu totiž stále dominují zaměstnanci se středoškolským nebo učňovským vzděláním, kteří konečnou cifru snižují.

"Učitelé ve středním věku mi často odcházejí kvůli penězům. Před pár lety odešel skvělý tělocvikář, který by si mohl najít místo v nejrůznějších agenturách, ale nikdy nechtěl. Práce učitele ho strašně bavila. Jenže pak si vzal hypotéku a zjistil, že ji z učitelského platu nemůže zaplatit,“ mluví o svých zkušenostech Jiří Růžička, ředitel pražského gymnázia Jana Keplera. I když učitelům přidá maximální možnou částku v rámci osobního ohodnocení, jejich hrubá mzda se nikdy nedostane nad osmadvacet tisíc korun hrubého.

V zemích, na které experti často poukazují jako na vzorové školské systémy, se přitom k učitelům chovají jinak. „Kdybychom tamní platy převedli do českých podmínek, mohli bychom říct, že učitelé si tam v průměru vydělají kolem čtyřiceti tisíc korun,“ přibližuje situaci v západní a severní Evropě sociolog Petr Soukup, který se zaměřuje na sociologii vzdělávání.

Poukazuje také na fakt, že učitelé v řadě evropských zemí těží z mnoha nemateriálních výhod. Jednou za pět let si například mohou vzít dlouhé studijní volno, aby se více specializovali a zvýšili si vzdělání. O něčem takovém si zdejší učitelé základních a středních škol mohou nechat jen zdát. „Zejména sever Evropy a Švýcarsko se do toho snaží investovat,“ upozorňuje Soukup. 

Více si o nízkých platech učitelů přečtete v pondělních Hospodářských novinách