Ruské zpravodajské služby se vloni v Česku snažily proniknout do oblasti politiky a ekonomiky. Čínské zpravodajské služby se podle výroční zprávy Vojenského zpravodajství zase prováděly především technologickou špionáž. Služba také získala poznatky o aktivitách agentů z Blízkého a Středního východu.
Vojenská tajná služba tak ve veřejné části své zprávy potvrzuje informace, které nedávno zveřejnila civilní kontrarozvědka, Bezpečnostní informační služba (BIS). Rusy podle ní zajímají hlavně informace týkající se dostavby jaderné elektrárny Temelín, o tuto zakázku se totiž uchází také česko-ruské konsorcium.
Vojenské zpravodajství se na činnost ruské vojenské rozvědky GRU a civilní rozvědky SVR loni soustředilo podrobněji. Tyto tajné služby jsou totiž nadále považovány za největší špionážní hrozbu pro českou obranu.
"Lze konstatovat, že resort ministerstva obrany není jejich prioritním cílem a těžiště ruských zpravodajských operací směřuje spíše do politické a ekonomické oblasti," stojí ve výroční zprávě vojenského zpravodajství.
Podle stejného materiálu zpravodajci také sledovali aktivity čínských služeb. Ty měly zájem především o firmy a instituce, které se zabývají vývojem pokročilých technologií, které by mohly pomoci modernizaci čínského hospodářství či armády.
Civilní BIS svou výroční zprávu odtajnila před týdnem. Podle ní převažovala mezi zájmy ruských zpravodajců ekonomická témata, která se ale často překrývala s politickými a obrannými.
Hlavní zájem vnímala česká kontrarozvědka v souvislosti s energetikou. "Ruské zpravodajské důstojníky však bylo možno zaznamenat i na různých společenských akcích, kde se snažili utužovat staré kontakty a poznávat nové lidi," uvedla BIS.
