Kosmický výzkum byl donedávna považován za jednu z mála nesporných konkurenčních výhod Ruska. Kvůli selhání rakety Proton-M, která se nedostala na oběžnou dráhu, ale byly ztraceny dvě drahé spojovací družice.

Plánované starty se tak musí odložit a jak k tomu podotýká ruský list Vedomosti, je to známka toho, že opozice Ruska jako kosmické velmoci slábnou.

Úterní havárie je od prosince 2010 už osmá. Pravidelná selhání při vynášení kosmických přístrojů neznamenají jen ztracené peníze a ekologické hrozby, ale na pozadí nedávného úspěšného výsadku amerického vozítka Curiosity na "rudé planetě", jsou také ránou prestiži země.

"Pohonný stupeň rakety Briz-M měl být použit do konce roku ještě osmkrát, ale kvůli havárii můžeme očekávat odložení plánovaných startů nosné rakety. Některé z nich budou přesunuty rovnou na příští rok," sdělil agentuře Interfax nejmenovaný odborník na kosmický provoz.

Nepovedené starty ruských kosmických nosičů způsobily různé příčiny: chyby programátorů, selhání techniky, přehmaty.

Během vyšetřování pádu meziplanetární sondy Fobos-Grunt se ukázalo, že 62 procent použitých mikroobvodů se  nehodí pro aplikaci ve vesmíru, protože jsou náchylné k ozáření. Bylo by možné je použít maximálně na Zemi či v letadlech.

Sovětské dědictví

Lze hovořit i o systémových příčinách krize ruského kosmického komplexu. Jednou z nich je dědictví sovětského období.

Kvůli relativní lacinosti kvalitních raket konstruktéři nevěnovali dostatečnou péči vývoji spolehlivých elektronických součástek systémů řízení družic a kosmických lodí.

V případě ztráty družice, ji rychle nahradili jinou. Teď je zaostávání tak citelné, že se často používají zahraniční součástky, což vyvolává problémy s kompatibilitou.

Další komplikace způsobuje uzavřenost kosmického odvětví a obvyklé tajnůstkářství jeho náčelníků. Využívají totiž toho, že část programů je vojenská.

Roskosmos na rozdíl od americké NASA či Evropské vesmírné agentury (ESA) vůbec nezveřejňuje zprávy o vyšetřování havárií. Utajeny zůstávají i závěry kontrol v samotném úřadu. Například se tak stalo loni v září, kdy účetní komora ohlásila, že odhalila finanční prohřešky v Roskosmosu, ale zprávu o kontrole utajila.

Kromě toho zákon přeměňuje Roskosmos v úřad, který si vystačí sám o sobě. Sám tvoří kosmické programy a sám je kontroluje. V USA a ve Francii se výsledky programů naopak posuzují otevřeně za účasti zainteresovaných úřadů a nezávislých odborníků a pak v parlamentu.

Příležitost pro korupci

Utajení a uzavřenost představují živnou půdu pro zneužití prostředků a pro korupci. Loni v květnu účetní komora odhalila, že financování programu satelitní navigace Glonass bylo sice dostatečné, v letech 2002 až 2010 se utratilo 102 miliard rublů (asi 66 miliard korun), ale předpokládaných parametrů se podařilo dosáhnout jen u 18 z 28 ukazatelů.

Před necelým měsícem odborníci na hospodářskou kriminalitu z ministerstva vnitra začali vyšetřovat vedení společnosti Ruské kosmické systémy. Manažery podezírají z toho, že z peněz na Glonass zpronevěřili 565 milionů rublů (asi 363 milionů korun).

Další problém představuje fakt, že chybějí jasné priority dobývání kosmu. Kompetentnost pokynů od politických šéfů je velmi pochybná.

Příkladem se jeví nejnovější zanícení vicepremiéra Dmitrije Rogozina pro obranu Země před asteroidy a kometami. Vicepremiér, který má na starosti vojensko-průmyslový komplex, vyzývá odvětví, aby se věnovalo právě tomuto úkolu.