Matka norského masového vraha Anderse Behringa Breivika tvrdí, že z jejího "milého a starostlivého" syna se stal nepříčetný a posedlý člověk, který nosil masku a hovořil o válce proti muslimům.
Soudní senát posuzující loňský masakr, při kterém Breivik připravil o život 77 převážně mladých lidí, o tom informoval psychiatr, jenž s ženou po masakru hovořil.
Vše o útocích v Norsku najdete ZDE
"Myslela jsem si, že se úplně zbláznil. Myslela jsem si, že musí být něco v nepořádku s jeho hlavou," citoval z rozhovoru s Wenche Behringovou psychiatr Torgeir Husby. Breivik podle agentury Reuters poslouchal svědectví se zjevným neklidem.
Soud si již dříve vyslechl, že Breivik měl problémy s chováním jako dítě a že jistý psychiatr dokonce doporučil jeho odebrání od rodiny, když mu byly čtyři roky. Nakonec ale zůstal doma pod dohledem a podle matky svoje obtíže překonal.
"Byl to dobrý žák (předtím než šel na střední školu), měl přátele. Byl tak laskavý, vždy na mě pamatoval a pomáhal mi se vším možným. Byl vynikající. Byl neuvěřitelně milý a pečlivý," citoval Husby z výpovědi ženy, která sama odmítla stanout před soudem.
Situace se začala zhoršovat poté, co se už dospělý Breivik nastěhoval zpátky k své matce v roce 2006 po několika neúspěšných podnikatelských aktivitách.
"Hodně jsme se kdysi dokázali pobavit. Pak už to byla jen politika. Mluvil o hrozící občanské válce. Mluvil hlasitě a vášnivě, i když jsem se snažila těmto tématům se vyhýbat," řekla Behringová.
Breivik začal chodit do posilovny, hrál počítačové hry ve svém pokoji a začal být posedlý čistotou.
"Obvinil mě z kontaktu s příliš mnoha lidmi, kteří by nás mohli napadnout. Jedl ve svém pokoji a nádobí pak pokládal za dveře. Chodil s rukama přitisknutýma k obličeji a jeden čas používal i masku," pokračovala Breivikova matka.
Násilný polibek
"Jednou mě políbil na tvář, ale bylo to tak násilné. Vadilo mi to," dodala podle Husbyho, který nenabídl vysvětlení Breivikovy proměny.
Senát v procesu s Breivikem tento týden vyslechl výpovědi několika psychologů a psychiatrů, kteří byli předvoláni jako svědci obhajoby, aby podpořili názor, že pravicový extremista není duševně nemocný. Breivik chce být uznán příčetným, aby byla brána vážně jeho politická ideologie.
Právě psychický stav Breivika, který se k loňskému atentátu hlásí, je stěžejním tématem procesu. Pokud bude obžalovaný shledán trestně odpovědným, hrozí mu mnohaleté či až doživotní vězení. V opačném případě skončí v psychiatrické léčebně.
