Zeman v souboji o Hrad poprvé přeskočil váhajícího Švejnara. Vede Fischer

V přímé volbě prezidenta by podle posledního průzkumu měli největší šanci postoupit do druhého kola bývalý premiér Jan Fischer a někdejší předseda vlády Miloš Zeman.

Ten poprvé předstihl ekonoma Jana Švejnara, který je těsně třetí. Fischera by podpořilo 36 procent voličů, Zemana 12,5 procenta a Švejnara o procento méně.

Vyplývá to z průzkumu agentury Median, do něhož se v květnu zapojilo 956 lidí nad 18 let. K volebním urnám by šlo 60,5 procenta voličů, o 10,5 procentního bodu méně než v dubnu.

Od dubnového průzkumu si pohoršil zejména Švejnar, který ztratil šest procent voličů. "Lze to přičíst i přetrvávající nejistotě, zda do prezidentského klání vůbec vstoupí," uvedla agentura. Jeho hlasy získal hlavně Fischer, který zhruba o tři procenta posílil. Zeman si polepšil o 1,5 procenta, podle Medianu je důvodem především zesílená medializace jeho kandidatury.

Na čtvrté příčce je ministr zahraničí a šéf vládní TOP 09 Karel Schwarzenberg. Hlas by mu dalo 7,5 procenta lidí, o 1,5 procenta více než v dubnu. Na páté místo se dostal místopředseda ČSSD a senátor Jiří Dienstbier s 5,5 procenty hlasů, stejně je na tom i podnikatel Tomio Okamura.

Za nimi skončila se 4,5 procenty Jana Bobošíková spolu s Přemyslem Sobotkou (ODS). Pro Evžena Tošenovského by se rozhodlo 3,5 procenta voličů stejně jako pro Vladimíra Remka. Statistická odchylka může být u nejsilnějších kandidátů až 3,5 procenta, u nejslabších pak 1,5 procenta, upřesnil Median.

Podle agentury je Fischer přijatelný pro nejširší skupinu voličů. Naopak postoj k Zemanovi je poměrně vyhraněný, mezi třemi nejpřijatelnějšími ho jmenuje jen necelá čtvrtina lidí.

Lidem se už k volbě tolik nechce

Přijatelnost je důležitá pro druhé kolo prezidentské volby. V něm by podle agentury získal Fischer 57,5 procenta hlasů, Švejnar případně 32,5 procenta a Zeman 24,5 procenta hlasů. Fischer je tedy nyní poměrně výrazně napřed, v dubnu přitom byly šance jeho a Švejnara ve druhém kole zhruba vyrovnané.

Předpokládaná volební účast od dubna poklesla o 10,5 procenta. "Může to být mimo jiné důsledek negativně vnímaných událostí na vnitropolitické scéně, jako je například dozvuk vládní krize z druhé poloviny dubna a kauza Davida Ratha," uvedl Median.