Ruský prezident Vladimir Putin na své oficiální návštěvě v Číně potvrdil, že obě země budou i nadále pokračovat v těsné vojenské spolupráci a budou pořádat společná armádní cvičení. A jako příklad uvedl rusko-čínské manévry ve Žlutém moři.
Jeho prohlášení ale přichází jen několik dní od oznámení amerického ministra obrany Leona Panetty, který oznámil, že Spojené státy do roku 2020 přesunou většinu, přibližně 60 procent, svých bitevních lodí do Tichomoří.
"Nedávno jsme se připojili k námořním cvičením ve Žlutém moři... S panem prezidentem Chu Ťin-tchaem jsme odsouhlasili, že v takové spolupráci budeme pokračovat," uvedl Putin.
Šestidenní námořní manévry ruské a čínské armády proběhly v dubnu u východních břehů Číny a kromě nácviku záchranných operací při únosu lodí zahrnovaly také protiponorková cvičení.
Rusko do akce zapojilo čtyři své válečné lodě z pacifické flotily, Čína vyslala 16 lodí a dvě ponorky, informovala podle agentury Reuters čínská média.
Čína už na konci roku oznámila, že chystá rozsáhlou modernizaci své armády, včetně námořnictva. S tím souvisela i slavností srpnová plavba její první letadlové lodě.
V prosinci navíc prezident Chu Ťin-tchao doporučil svým vojákům, že by se měli začít připravovat na válku - kvůli přetrvávajícím dohadům o sporné vody v Jihočínském moři, na které si dělá nárok také Vietnam nebo Filipíny. Američané mezitím odhalili plány na vybudování flotily o 300 lodích.
Ruští a čínští představitelé v Pekingu také řeší otázku své role v Afghánistánu po odchodu posledních amerických jednotek. V rámci summitu členských zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) je doplnili zástupci Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Uzbekistánu a Tádžikistánu a přítomni byli i pozorovatelé - prezidenti Íránu a také Afghánistánu.
Nevyužité afghánské nerostné bohatství
Na schůzce se budou řešit především obavy z vidiny nestability v Afghánistánu po odchodu mezinárodních sil, která se podle členů může rychle rozšířit v celém regionu. Zástupci SCO chtějí v celé záležitosti hrát mnohem větší roli než doposud.
Angažovanost států SCO v Afghánistánu bude podle agentury AP především ekonomická. V Afghánistánu již působí řada firem z Číny, které láká především nevyužité afghánské nerostné bohatství, jež podle odhadů amerického ministerstva obrany dosahuje hodnoty bilionu dolarů.
Afghánský prezident Hamíd Karzáí uvedl, že Čína a Afghánistán by měly do pátku podepsat předběžnou dohodu, která vyústí ve "vytvoření strategického partnerství". Spolupráce by se měla podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí týkat oblastí nerostných zdrojů, infrastruktury, energetiky a výcviku.
Největší zahraniční investor
Čínská firma China Metallurgical Construction již dříve podepsala smlouvu o využívání měděného dolu v afghánské provincii Lógar a je největším zahraničním investorem v Afghánistánu. V prosinci uzavřela s Afghánistánem dohodu také čínská státní společnost National Petroleum, která bude moci jako první zahraniční firma využívat afghánské zásoby ropy a zemního plynu.
O energetické zdroje ale má prý zájem i Moskva, která již také nabídla, že pomůže při rekonstrukci afghánských přehrad a elektráren vybudovaných v sovětské éře.
