Mezi diktaturou a demokracií. Egypťané ve volbách rozhodují, kterým směrem se vydat

Po desítkách let autoritářského režimu se v Egyptě ve středu a ve čtvrtek konají první skutečně svobodné prezidentské volby.

Předpokládá se, že v prvním kole nikdo ze 12 kandidátů nezíská nadpoloviční většinu hlasů, a o vítězi tak rozhodne teprve druhé kolo, kde se utkají dva nejsilnější uchazeči z první fáze.

Jedním z hlavních předvolebních témat je demokratický osud země. Po roce neklidu, který přineslo svržení prezidenta Husního Mubáraka, mnozí nostalgicky vzpomínají na minulé časy.

S chaotickou situací po pádu autoritářského režimu nejsou spokojeni především příslušníci křesťanské desetiprocentní menšiny a lidé na venkově. Jejich nostalgie po pořádku za starého režimu se snaží využít sekulární kandidáti z okolí bývalého prezidenta.

První den egyptských prezidentských voleb

Dalších 8
fotografií

Bývalý ministr zahraničí Amr Músa a poslední Mubárakův premiér Ahmed Šafíq se v předvolební kampani opírali o politickou zkušenost a zemi sužované pokračujícími protesty a rostoucí kriminalitou slibovali stabilitu. Právě jim dvěma dávají průzkumy největší šance.

Proti nim stojí kandidáti Muslimského bratrstva, které již ovládá parlament. Vznikají proto obavy, že by v případě úspěchu některého z nich strana získala moc v zemi pro sebe. Někteří voliči již říkají, že svého hlasu v loňských volbách pro bratrstvo litují.

Kandidáti na egyptského prezidenta

Další 3
fotografie

Uspět by proto podle některých průzkumů mohl i nezávislý kandidát Abdal Munajn Abúl Futúh, který se po rozchodu s bratrstvem těší široké podpoře ultrakonzervativních salafistů i prodemokratických aktivistů a slibuje podporu umírněné formy islamismu. Průzkumy mezi voliči jsou ale v zemi novinkou a není jasné, do jaké míry jsou hodnověrné.

Větší role islámu

Jak sekulární, tak islamističtí kandidáti se vesměs shodují, že by do budoucna islám měl hrát v legislativě země větší roli.

"Šaría (islámské právo) je hlavním zdrojem zákonů. Prezident si nemůže říct, že ji nebude uplatňovat," řekl například letos v únoru Ahmad Šafíq, Mubárakův poslední předseda vlády a bývalý velitel vzdušných sil, který má podporu vlivné egyptské armády.

Podobně podporuje šaríu jako zdroj legislativy i sekulární Amr Músa, který se navíc těší velké oblibě mezi liberály a křesťany, kteří se obávají nástupu islamistů.

Osobnosti, které mají šanci se stát nejmocnějšími muži Egypta, často tvrdí, že občanská společnost a islám můžou existovat vedle sebe.

"V Egyptě se nikdy nebude nosit turban jako v Afghánistánu, Íránu nebo Saúdské Arábii, protože Egypt zastává umírněnost, díky níž se zde podařilo udržet opravdový islám po 1000 let," prohlásil zas v dubnu Hišam al-Bastavísí, který za Mubárakova režimu bojoval za nezávislost justice.

Mezi kandidáty není nikdo z křesťanské menšiny a samozřejmě ani jedna žena.