EKONOM: ČSSD chce zvýšit firemní daně. Rozpočet si jejich úlevy prý nemůže dovolit

Nechal jste se slyšet, že tuto vládu definitivně rozloží podzimní krajské volby. To je poměrně blízko... Cítíte se jako budoucí premiér?

Především se snažím, aby sociální demokracie byla programově a personálně připravená na to, že velmi brzy může převzít vládní odpovědnost. Pro to, abych se stal předsedou vlády, je nezbytné, abychom získali důvěru občanů ve volbách, abychom měli nejméně kolem 35 procent hlasů.

Rozumíte důvodům, proč zejména podnikatelé a lidé s vyššími příjmy ve vás, či obecněji v možné vládě levice, vidí hrozbu?

Nejsem si jistý, že to dnes úplně platí po tom, co předvedly pravicové koalice. Pravice dostala šanci vládnout v naší zemi opakovaně, a nikdy to nedopadlo příliš dobře. Ať už jde o vnímání politiky lidmi či o reálné ekonomické výsledky státu.

Nemyslím, že by kdokoli musel mít obavu z toho, že naše příští vláda nebude kompetentní a že nezvládne nutné kroky ke snižování schodků a nastartování hospodářského růstu. Budeme podporovat fiskální konsolidaci, což je důležitá informace pro investory i ratingové agentury.

Naše politika bude jiná v tom, že budeme hledat širší sociální konsenzus a nebudeme podporovat reformy založené jen na tom, že je budou platit střední vrstvy a nízkopříjmové skupiny.

Považujete se tedy i za propodnikatelskou stranu?

Nejsme a nemůžeme být stranou, která se zaměřuje jen na jednu sociální vrstvu. Náš voličský potenciál může zasáhnout i sociálně orientované podnikatele a zaměstnavatele.

Plánujete ale zvýšení firemních daní z 19 na 21 procent, což podnikatele sotva potěší. Navíc i daň zhruba 30 procent například pro telekomunikační a energetické společnosti a finanční sektor. Proč zrovna vyšší daně pro tyto firmy? Protože u nich je menší riziko, že utečou za hranice?

Řada těchto firem tu získala v rámci privatizačního procesu infrastrukturu, která je základem jejich byznysového úspěchu a dlouhodobé ziskovosti.

Nechystáme nic, co by v Evropě bylo výjimečné. V polovině zemí Evropské unie existují dvě sazby daně z příjmu právnických osob. Nechceme nějaké selektivní daně pro banky, či jen mobilní operátory, chceme tu věc řešit systémově. Nižší daň bychom zvedli o jedno či dvě procenta, druhá sazba, daň někde pod 30 procenty, by mířila na velké společnosti.

Vyšší daně, menší zisk pro firmy, a proto vyšší ceny pro koncové zákazníky, případně vyšší nezaměstnanost, to podle vás po takovém kroku nehrozí ?

Nedokážu si dost dobře představit, jaký by to mělo mít vliv na vyšší nezaměstnanost či vyšší ceny. Struktura daní je u nás nyní taková, že firmy mají výraznou úlevu ve výši zdanění a veřejné rozpočty si prostě nemohou dovolit nadále takovou úlevu platit.

Pokud jde o nezaměstnanost, je to hlavně problém konkrétních regionů, jako je ústecký či moravskoslezský, kde je to dáno primárně sociální a vzdělanostní strukturou. S tím vláda musí v dlouhodobém horizontu něco dělat.

Nezaměstnanost také nevyřešíme, aniž bychom nastartovali hospodářský růst. Pro naši vládu proto kromě snižování schodků musí existovat druhý jasný cíl, a tím jsou růstová opatření.