Služby asistentů zákonodárcům nenaplňují podle generálního inspektora úřadu Rudolfa Hahna znaky závislé práce a není nutné s nimi uzavírat klasické smlouvy.

V rozhovoru pro server Lidovky.cz, který se zprávou přišel, Hahn poukazuje také na to, že asistent sice vykonává služby pro zákonodárce, smlouvu s ním ale uzavírá sněmovna.

"Někdo si tu službu objednává, někdo ji poskytuje a někdo ji využívá. Jsou tu tři strany, ale švarcsystém je výsledkem dohody dvou stran," řekl Hahn.

Kde se vzal švarcsystém

Jako švarsystém se označuje případ, kdy firma zaměstnává osobu na živnostenský list, ačkoli podstata jejího zaměstnání naplňuje znaky takzvané závislé práce.

Takový způsob zavedl jako první začátkem 90. let benešovský podnikatel Miroslav Švarc.

Firma tímto způsobem ušetří na sociálním a zdravotním pojištění, "zaměstnanec" na živnostenský list si může odečítat od daňového základu náklady, nemusí platit nemocenské pojištění, ovšem nemá nárok například na dovolenou, odstupné nebo pracovní pomůcky.

Sněmovna už v lednu, kdy se podezření opět objevilo v tisku, zdůrazňovala, že asistenti vykonávají služby na základě zvláštní, nikoli pracovní smlouvy podle zákoníku práce.

Nebylo by to ani možné, protože sněmovní kancelář jim nezadává práci, není určeno místo jejího výkonu a nestanoví se pracovní doba ani rozsah činnosti.

Zákonodárci novelou zákoníku práce od ledna po pěti letech švarcsystém v podstatě zakázali a zvýšili za něj pokuty.

Firmám hrozí postih od 250 tisíc do deseti milionů korun. Lidé, kteří pro ně takto - na vlastní živnostenský list - pracují, mohou dostat až stotisícovou pokutu.