Po celém Slovensku se v pátek odpoledne začali znovu scházet lidé s transparenty i plyšovou "gorilou" v kleci, aby se připojili k demonstracím proti korupci. Oproti prvním lednovým protestům byl počet zúčastněných zanedbatelný, v Bratislavě se sešly dvě tisícovky, v dalších městech se účast počítala po stovkách.

Jak ale hned na úvod setkání prohlásil jeden z hlavních řečníků Hördur Torfason, "na to, aby země dosáhla změny, stačí jen jeden člověk".

"Počet demonstrujících není klíčový jako myšlenky, které prosazují," uvedl podle slovenských Hospodárských novin iniciátor politických změn na Islandu.

Již tradiční páteční demonstrace doprovázela poslední den před předčasnými parlamentními volbami. Ty podle průzkumů s největší pravděpodobností ovládne Robert Fico a jeho strana Směr.

Kolem pětiprocentní hranice, jejíž překonání je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybují preference dalších šesti politických stran. Uvádí to průzkum agentury MVK pro televizi Markíza. A Ficovi schází pouhé tři křesla, aby získal naprostou většinu.

Podobnou situaci ohledně počtu stran, jejichž oblíbenost se drží na hranici zvolitelnosti, Slovensko za poslední léta nezažilo. Sociologové navíc upozornili, že pětina až třetina voličů je stále nerozhodnutých, což by konečnými výsledky hlasování mohlo ještě zamíchat.

Z průzkumu MVK uskutečněného začátkem měsíce vyplývá, že Směr-SD by dostal 40 procent hlasů rozhodnutých voličů. To by straně vyneslo 73 mandátů v 150členné sněmovně. Na druhém místě by skončili vládní křesťanští demokraté se ziskem 12 procent. Právě tyto dvě strany jsou nejčastěji zmiňovány jako možní koaliční partneři v případě, že Směr-SD nezíská po volbách většinu parlamentních křesel.

Třetí místo v průzkumu má vládní strana Most-Híd s podporou sedmi procent. Podobné pořadí na prvních místech nejoblíbenějších stran ukázaly i dřívější sondáže.

Překvapením ankety MVK je ale zisk Strany maďarské koalice (SMK), která by se s 5,5 procenta hlasů rozhodnutých voličů probojovala do sněmovny. SMK hájící práva početné maďarské menšiny vypadla z parlamentu v roce 2010, poté co část politiků této strany založila stranu Most-Híd a přebrala formaci SMK voliče.

 

Bodují i Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti

Kromě SMK se v pásmu od čtyř do šesti procent pohybují také nejsilnější vládní strana SDKU-DS ministra zahraničí Mikuláše Dzurindy, druhá nejsilnější koaliční strana SaS, ale také nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Těsně pod pětiprocentní hranici se umístila i opoziční nacionalistická SNS a nové seskupení 99%-občanský hlas.

SDKU-DS podle politologů nejvíc doplácí na korupční aféru ohledně údajného uplácení politiků a úředníků v době, kdy šéf strany Mikuláš Dzurinda byl do roku 2006 premiérem. K tomu se přidalo rozhodnutí místopředsedkyně strany a premiérky Ivety Radičové odejít po nynějších volbách z politiky.

Liberální formaci SaS, která jako nová strana pod vedením podnikatele Richarda Sulíka překvapila ve volbách v roce 2010, zase poznamenalo zveřejnění nahrávky šéfa strany s kontroverzním jiným podnikatelem.