Lavrov přijel na tajemnou návštěvu Sýrie. Přemlouval Asada k rezignaci, tvrdí média

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přijel v úterý na návštěvu Sýrie a dostalo se mu královského uvítání.

Když jeho konvoj projížděl Damaškem, vítaly ho tisíce stoupenců prezidenta Bašára Asada s ruskými vlajkami v rukách, zatímco v Homsu, baště protivládních vzbouřenců, armáda intenzivně ostřelovala obytné čtvrti.

Velkolepé přijetí Lavrova v syrském hlavním městě zorganizoval tamní režim, aby údajně "ocenil podporu Ruska Sýrii, jejím lidem a reformnímu programu", uvedla v úterý syrská státní televize.

Cesta ruského ministra zahraničí přišla jen pár dní poté, co Rusko společně s Čínou vetovaly v Radě bezpečnosti OSN novou rezoluci, ve které se mimo jiné počítalo s Asadovým odstoupením.

Tlak na Asada

Moskva v oficiálním prohlášení sdělila, že se Lavrov v Damašku bude snažit vyjednat "co nejrychlejší uklidnění situace v Sýrii".

Na začátku úterního setkání s Asadem, kterému byl přítomen i šéf ruské zahraniční rozvědky Michail Fradkov, Lavrov pouze obecně prohlásil, že každý státník musí převzít odpovědnost a že si Moskva přeje, aby Arabové žili v míru a shodě.

Po schůzce, kterou označil za "velmi užitečnou", Lavrov novinářům řekl, že syrský prezident je "zcela oddán" snaze skoncovat s násilím v zemi "bez ohledu na to, odkud přichází", a má zájem na pokračování monitorovací mise Ligy arabských států (LAS).

Ta koncem ledna pozastavila svou činnost na protest proti vzrůstajícímu násilí. Podle Lavrova by se mise LAS měla do Sýrie vrátit, a to v posíleném složení. "Sýrie bude ligu informovat o svém zájmu na pokračování monitorovací mise a na jejím početním rozšíření," řekl ruský ministr.

Asad podle Lavrovovy informace v ruských médiích v příštích dnech oznámí datum referenda o nové ústavě, jejíž návrh je údajně dokončen.

Nový hlavní zákon země podle zprávy listu Al-Vatan z konce ledna zakotvuje omezení prezidentského mandátu na dvě sedmiletá období. Deník ale neuvedl, zda se tato novela bude vztahovat i na Asada, jehož druhý prezidentský mandát vyprší v roce 2014.

Domluví Rusko Asadovi?

Před setkáním média spekulovala o skutečném účelu schůzky. Respektovaný panarabský deník Šarq al-Awsat, vycházející v Londýně, například napsal, že Moskva se bude snažit přesvědčit Asada, aby dobrovolně rezignoval.

USA by pak přišla s novou rezolucí, proti které Rusko nebude vznášet námitky, tvrdí zdroje listu v OSN. Takovou možnost naznačil i Lavrov, když kritizoval rozhodnutí autorů rezoluce hlasovat o ní ještě před jeho cestou do Damašku.

Analytikové soudí, že hlavním cílem Moskvy je udržet režim prezidenta Asada co nejdéle při životě, aby Rusko nepřišlo o výhodné zbrojní kontrakty.

Jiní zase tvrdí, že odmítání rezoluce souvisí s blížícími se prezidentskými volbami v Rusku. Vladimir Putin se podle těchto expertů snaží vypadat jako bojovník se západním pokrytectvím.

Rusové nechtějí další Libyi

V samotné Moskvě se o postoji k Sýrii vede poměrně intenzivní interní diskuse. Hlavními argumenty zastánců tvrdšího postupu vůči syrskému režimu je nebezpečí zhoršení vztahů s arabskými státy a ztráta lukrativních kontraktů pro ruské firmy, tím spíše, že pravděpodobnost přežití režimu Bašára Asada je každým dnem nižší.

Podle známého politologa a šéfredaktora časopisu Rusko v globální politice Fjodora Lukjanova jde o to, že Rusko vyvodilo důsledky z vývoje situace v Libyi. Moskva se tehdy rozhodla zdržet při hlasování o podobné rezoluci vůči Muammaru Kaddáfímu.

"Dosud je to jediný případ, kdy Rusko souhlasilo s jasným mezinárodním vměšováním do vnitřních záležitostí nějakého státu. Ale operace se okamžitě proměnila v klasickou vojenskou intervenci ke svržení režimu.

Výhrady Moskvy nejsou ani tolik spojeny s osobou Kaddáfího, ale s pocitem, že Západ a arabské země Rusko podvedly. Domluvilo se jedno, dopadlo to úplně jinak," napsal Lukjanov pro server Gazeta.ru. Toho se chce nyní Moskva vyvarovat.

Rusko své sobotní veto zdůvodnilo údajnou jednostranností rezoluce vyznívající ve prospěch Asadových oponentů. Lavrov pak reakci některých západních zemí k postoji Ruska označil za téměř hysterickou.

Americká ministryně Hillary Clintonová například hovořila o výsměchu, francouzský ministr obrany Gérard Longuet prohlásil, že některé politické kultury si zasluhují kopanec a že je pro každou vládu ostudné schvalovat svobodné rozhodování diktátora.