Návrh zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi zatím cílovou páskou sněmovny neprošel. Ač o něm poslanci diskutovali od pátečního rána, čas vymezený pro schůzi jim ke všem výhradám a ujištěním nestačil.

Desítky řečníků, na které se v pátek u pultu s mikrofonem nedostalo, dostanou příležitost příští týden. V úterý má únorová schůze dolní komory pokračovat.

Církve by podle návrhu měly dostat zhruba polovinu svého někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard, který je ve vlastnictví státu. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát přestane církvím hradit například platy duchovních.

Proti dohodě se staví opoziční ČSSD i KSČM.

Jejich kritiku neotupilo ani úvodní prohlášení ministryně kultury Aleny Hanákové (TOP 09), že církve zřejmě nebudou žádat vydání majetku v celém rozsahu, se kterým předloha počítá.

"Je pravděpodobné, že některé majetky by pro církve byly spíše zátěží, a tak o ně ani nepožádají," dovysvětlil informaci předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

Na žádost jen rok

Předloha počítá s tím, že církve musí o majetek požádat do jednoho roku od schválení zákona. Úředníci pak mají tři měsíce na to, aby nárok přiznali nebo jej odmítli. Pokud tak neučiní mohou se církve o majetek dohadovat další tři roky.

Sociální demokraté vyčítají vládě, že s nimi restituce neprobírala. Chtěli proto projednávání předlohy odložit do dubna. Komunisté přímo navrhli zamítnutí předlohy.

 "Vláda se ani nepokusila s opozicí o návrhu jednat. Zákon nemá podporu veřejnosti. Je velmi kontroverzní. Neříká, kde stát peníze pro církve vezme. Přitom nás nečeká období velkých ekonomických růstů. Navíc nikde není zaručeno, že církve o svůj majetek zase nepřijdou kvůli špatným ekonomickým rozhodnutím, jak už máme zkušenost z minulosti," varoval šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

VV jsou jednotné

Ve vládě váhaly s podporou předlohy do poslední chvíle Věci veřejné a znovu se hovořilo o možném krachu koaličního kabinetu.

"Cílem tohoto návrhu zákona je odvalit balvan, který už více než 20 let leží na této zemi," uvedla Hanáková. Norma je podle ministryně nezbytná s ohledem na předloňský verdikt Ústavního soudu. Bez jejího přijetí by církve mohly žádat vydávání majetku soudní cestou "velmi živelně".

Původně se zákonem nesouhlasila ani nejmenší koaliční strana. Spor je podle předsedy Věcí veřejných Radka Johna už vyřešen.

"Věci veřejné jsou jednotné a zákon podpoříme. Dostali jsme od premiéra záruku, že se to zaplatí z peněz ze slučování úřadů a omezování byrokracie. Všichni ministři mají najít na svých resortech do konce března, kde ušetřit," uvedl.

"Božská pětka opět v akci"

U řečnického pultu se tak střídají především komunisté a sociální demokraté, kteří navrhují jiný model vyrovnání. Majetek chtějí vložit do veřejnoprávního fondu, s finančním vyrovnáním nesouhlasí.

Koaliční poslanci vystoupení opozičních kolegů často glosovali. Naposledy předseda klubu TOP 09 Petr Gazdík na Facebook poslal fotografii s názvem: Božská pětka opět v akci.

Poslanecká sněmovna.

Právě expředseda KSČM Miroslav Grebeníček ve sněmovně připomněl, že kvůli církevním restitucím bylo na arcibiskupa Dominika Duku i arcibiskupa Miroslava Vlka podáno trestní oznámení pro podezření z krádeže ve stavu pokusu a na vládu trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti za správu cizího majetku.

Návrh zákona vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi. Stát podle něho vyplatí církvím od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.

Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu, jeho hodnota je podle předkladatelů kolem 75 miliard.

Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.