Věci veřejné přestaly trucovat a ve středu zvedly ruku pro už dříve sjednanou dohodu o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Premiér Petr Nečas tak ustál další krizi svého kabinetu a nemusel sáhnout k pondělním hrozbám o odvolání ministrů VV v případě, že zákon o církevních restitucích nepodpoří.
"Považuji za důležitý výsledek, nikoliv cestu, jak jsme k výsledku došli," řekl Nečas po jednání vlády.
VV odprezentovaly ústy svého předsedy Radka Johna svůj další názorový obrat tím, že uvěřili Nečasovým zárukám. Ministerský předseda jim slíbil, že finanční část restitucí nebude mít nepříznivý dopad na občany.
"Shodli jsme se na jednání s panem premiérem, že se peníze na výplatu církvím získají úsporami ve státním rozpočtu a omezením byrokracie, nikoli škrtáním v rozpočtech jednotlivých resortů nebo dokonce na sociálních investicích," řekl John.
Slovo premiéra je tak podle Johna tím, co přesvědčilo nejmenší vládní stranu, aby dala mandát svým ministrům hlasovat na jednání vlády pro církevní restituce.
Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody tří vládních stran se 17 českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let 59 miliard korun. V úvahu má přitom být brána inflace. Celkově by se tak částka mohla vyšplhat na 78,9 miliardy až 96,24 miliardy korun.
Jako tanec svatého Víta se podle Wikipedie označovala neurologická porucha, která se vyznačovala "náhlými bezúčelnými škubavým pohyby" - vcelku přesná charakteristika véčkařské politiky.
Celý text Silvie Lauder ZDE
Církve také mají dostat zpět 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení státního financování církví. Přechodné období před odstřihnutím financování církví od státního rozpočtu by podle dohodnutých předpokladů mělo začít v roce 2013 a trvat 17 let.
"Česká biskupská konference (ČBK) s povděkem kvituje, že kabinet podpořil zákon o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a že nedošlo k rozpadu vládní koalice. Rovněž si velmi váží toho, že koalice dodržela slovo dané 17 církvím a náboženským společnostem," uvedla ČBK na své webové stránce.
Katolická církev doufá, že podobným směrem se budou ubírat i další jednání a návrh zákona uspěje i v parlamentu.
"Jsem rád, že jedna etapa skončila. Na druhou stranu je mi jasné, že jsme překonali jednu horu a už se objevují další," komentoval výsledek koaličního sporu o církevní restituce předseda Ekumenické rady církví (ERC) Joel Ruml.
Jako důvěřivý občan by prý očekával, že poslanci vládních stran se za návrh kabinetu postaví. "Jako občan, který je infikován poznáním, jak to všechno chodí trošku jinak, spíše předpokládám, že i tam se něco kousne," řekl.
Hrátky Věcí veřejných
VV podle Johna dostaly od premiéra záruky, že převod církevního majetku a nakládání s ním "bude zcela transparentní". Zástupci VV si v minulých dnech stěžovali, že není jasné, odkud státní kasa vezme po dobu třiceti let dvě miliardy korun ročně na platby církvím v současné nejednoduché ekonomické situaci.
Véčkaři se ani večer nerozhodli, zda shodí vládu - čtěte ZDE
VV dál blokují vrácení majetku církvím. Rozhodnout by měly špičky K9 příští týden - čtěte ZDE
VV proto navrhovaly nejprve odklad počátku splátek. O víkendu pak přišly s nápadem sloučit ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo životního prostředí, a tímto způsobem potřebné miliardy ušetřit.
Podobu majetkového vyrovnání s církvemi ostře kritizuje levicová opozice, která se k zákonu nyní bude moci vyjádřit v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Také většina občanů ČR, podle průzkumů okolo 70 procent, si myslí, že stát by církvím majetek neměl vracet.
Odvolám vás, hrozil Nečas ministrům VV
Koaliční partneři, ODS a TOP 09 reagovali slovy, že o šetření ve státní správě je možné se bavit, církevní restituce jsou ale s církvemi uzavřenou dohodou a je nutné je ve vládě schválit bez dalších podmínek.
Vztahy mezi stranami se pak vyostřily natolik, že v pondělí na jednání K9 pohrozil premiér Nečas tím, že ministry, kteří by pro majetkové vyrovnání s církvemi nezvedli ruku, z vlády odvolá. Znamenalo by to faktický konec nynější vládní koalice.
Základní údaje o restitucích církevního majetku, které byly důvodem napětí ve vládní koalici
- Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Kromě výčtových zákonů, přijatých ještě za federace, ale vesměs bez úspěchu.
- Podle čísel z první poloviny 90. let církve přišly po válce a únorovém puči o přibližně 2500 budov, 175.000 hektarů lesa a 25.000 hektarů orné půdy (asi procento veškeré orné půdy v ČR). Valná většina zabaveného majetku patřila Římskokatolické církvi.
- Dva takzvané výčtové zákony z let 1990 a 1991 umožnily vrácení přibližně dvou stovek budov určených převážně pro konání bohoslužeb nebo ubytování duchovních. V roce 1992 byl ještě Federálním shromážděním projednáván zákon o plné restituci, nakonec ale neprošel, k jeho přijetí chyběly tři hlasy slovenských poslanců Sněmovny národů.
- S navracením církevního majetku přitom počítají i další právní normy, přijaté začátkem 90. let. Například zákon o půdě, podle něhož není možné převádět na další zájemce majetek, který původně patřil církvím, před majetkovým vyrovnáním. Tato podmínka přitom omezuje rozvoj i běžné fungování řady obcí, v jejichž katastru někdejší církevní nemovitosti leží.
- Restitucím církevního majetku se věnovaly prakticky všechny polistopadové vlády, byť k nim měly rozdílný přístup a dávaly jim různou prioritu. Například kabinet Miloše Zemana (ČSSD, 1998-2002) přišel s myšlenkou vytvoření fondu, do něhož by se majetek převedl a z výnosů by se hradilo fungování náboženských společností. Dohodu s církvemi se ale nalézt nepodařilo. K řešení problému s restitucemi nedospěly ani koaliční kabinety ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU (2002-2006).
- Nejblíže byla majetkovému vypořádání s církvemi koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS, 2007-2009), která v lednu 2008 schválila návrh, podle kterého by stát církvím vrátil třetinu majetku, dvě třetiny by tvořila náhrada ve výši 83 miliard korun, která by se vyplácela po dobu 60 let. I s úroky by částka činila asi 270 miliard korun. Paragrafované znění ztroskotalo ve sněmovně na odporu opozice a části poslanců ODS.
- Vyřešení církevních restitucí se stalo během vyjednávání po volbách v roce 2010 jednou z priorit rodící se koalice ODS, TOP 09 a VV. Loni v létě se pak vláda s církvemi dohodla na podobě vypořádání, podle něhož bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky, v celkové hodnotě 75 miliard korun.
- Za ostatní majetek stát doplatí během 30 let 59 miliard (po započtení inflace by se suma měla vyšplhat na 78,9 až 96,24 miliardy korun). V roce 2030 by také mělo skončil financování církví ze státního rozpočtu, přechodné období, během něhož se bude postupně snižovat státní příspěvek, má začít příští rok.
