Uprostřed krize v eurozóně převzalo v neděli Dánsko od Polska půlroční předsednictví v Evropské unii. Stejně jako Varšava se bude muset i Kodaň soustředit především na řešení hospodářské situace a dluhové krize v eurozóně.
Kodaň stanovila hospodářskou odpovědnost EU za hlavní cíl svého předsednictví a chce podporovat německou snahu o posílení fiskální disciplíny v Evropě.
Sami Dánové se ve dvou referendech odmítli připojit k euru a vzdát své koruny. Jejich premiérka Helle Thorningová-Schmidtová, která svůj úřad zastává teprve tři měsíce, ale prohlásila záchranu eura za svůj hlavní úkol.
"Dánsko chce euro v těžké době posílit," citovala agentura DPA premiérku, která je na rozdíl od mnoha svých krajanů silně proevropsky orientovaná. Zkušenosti s unijní problematikou získávala Thorningová-Schmidtová jako poslankyně Evropského parlamentu v letech 1999 až 2005.
Získáme srdce Britů
Dánský ministr evropských záležitostí Nicolai Wammen nedávno v Bruselu řekl, že Dánsko chce působit jako most mezi zeměmi eurozóny a unijními státy s národními měnami. Premiérka chce navíc znovu silněji zapojovat do společenství euroskeptické Brity.
Zároveň ale Dány čeká rozhodující díl práce na jednání o rozpočtovém rámci EU pro roky 2014 až 2020. Kromě rozdělení výdajů se očekávají spory i o příjmovou stránku evropského rozpočtu, neboť se bude jednat o zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí. Zejména Británie se ostře staví proti jejímu vytvoření.
Jako další cíle svého předsednictví si Dánsko klade budování evropské dopravní a energetické infrastruktury. Usiluje také o vytvoření dlouhodobé ekologické strategie EU, která by stanovila cíle až do roku 2020.
Kodaň chce také dojít k mechanismu, jak by EU mohla čelit novým bezpečnostním hrozbám souvisejícím s imigrací v prostoru Středomoří, které se vynořily jako důsledek letošních politických změn v severní Africe.
Sedminásobný předseda
Dánsko je členem EU od roku 1973 a předsednickou zemí bylo už šestkrát, naposledy v roce 2002. Od té doby se unie rozšířením směrem na východ a na jih výrazně změnila. V roce 2004 do ní vstoupily Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Malta a Kypr, o tři roky později pak Rumunsko a Bulharsko. Dánsko se angažovalo ve prospěch rozšiřování unie.
Na znejistělých finančních trzích platí Dánsko v současnosti za "bezpečnou banku", konstatuje DPA. Investoři hledající bezpečné investiční možnosti se při nákupu dánských půjček dokonce smiřují s mírnými reálnými ztrátami.
Dánsko jako "odmítač eura" tak při nejnovějším působení na kapitálovém trhu získává větší objem půjčených peněz, než bude muset nakonec svým věřitelům po očištění od inflace splatit.
