Labutě i ostatní zástupci vodního ptactva jako husy či kachny, které obvykle tráví zimu v mokřinách na severu Evropy, mění své návyky.

Může za to globální oteplování, kvůli kterému mnoho ptáků nachází v zimě příznivé podmínky severněji, než tomu bylo dříve. Jejich migrační dráha se tak podstatně zmenšuje a ptáci do některých oblastí, kde původně tvořili typický obraz zimní krajiny, vůbec nedorazí.

O měnících se zvycích vodní zvířeny informovala v pondělí britská stanice BBC.

Vědci ve Finsku kupříkladu zjistili, že vodní ptactvo migruje ze země na jih až o měsíc později, než tomu bývalo před zhruba třiceti roky. V zimním období ve Velké Británii pak stabilně klesá počet některých druhů ptactva celkově, popisuje studie ve vědeckém časopise Journal of Ornithology.

Změny klimatu lesy přímo neohrožují. Postupně si zvykají, tvrdí nová studie - čtěte ZDE

"Britské ostrovy bývaly konečnou zastávkou pro některé druhy ptactva, které migrují na jih ze Sibiře, Ruska či severu Skandinávie," uvádí Geoff Hilton, vedoucí pracovník výzkumné organizace Wildfowl and Wetlands Trust z Velké Británie. "Mnohé druhy teď však do oblasti již nepřicházejí, zůstávají dále na severu," řekl výzkumník BBC.

Je prý až překvapivé, že se zvířata dovedou tak rychle přizpůsobit klimatickým změnám. Důvod je ale nasnadě, změna teplot probíhá rychleji ve vodě než ve vzduchu, a tak mají vodní ptáci na severu více potravy než dříve. "Migrovat na jih tak není tolik naléhavé," uvádí Hilton.

Globální oteplování? Propagátor teorie ve svých výpočtech možná udělal chybu - čtěte ZDE

Podle Hiltona bude mít snížení migrační dráhy vodního ptactva navíc značný dopad i na vývoj okolní krajiny.

Problémem mizejícího počtu zvířat však nejsou pouze klimatické podmínky, nýbrž i fakt, že určité druhy ptactva jsou ohroženy a vymírají.

Tým finských akademiků tak nyní stojí před výzvou, aby zkoumáním severoevropské fauny zjistil, které druhy ptactva pouze změnily své migrační návyky a které druhy se potýkají s celkovým snížením populace.