Česko se hodlá bít o 12 miliard ze Švýcarska. Tady je 10 otázek a odpovědí v kauze MUS

Vláda chce, aby se ČR přihlásila k 12 miliardám z privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) zablokovaným na švýcarských účtech.

Jakým způsobem to udělá, bude analyzovat státní zástupce. Ve hře je připojení se k trestnímu i civilnímu řízení i vlastní civilní žaloba. Celkem ministři vidí čtyři varianty řešení, uvedl premiér Petr Nečas (ODS) s tím, že rozhodnutí padne zhruba do tří týdnů. Státní zastupitelství má připravit podklady pro ministerstvo financí.

"Preferujeme variantu, v níž se připojíme k aktuálně probíhajícímu trestnímu řízení," uvedl Nečas. K tomu je ale podle něj zapotřebí doplnit analýzy, které vyplývají ze změny trestního švýcarského řádu, k němuž došlo začátkem letošního roku.

"Musíme si ve Švýcarsku najmout kvalitní právní kanceláře, které nám s tímto složitým případem pomohou," dodal premiér s tím, že pokud tato varianta nevyjde, zkusí Česko případnou škodu vymáhat občanskoprávní cestou.

Česko kauzu řeší kvůli liknavosti svých úřadů. Aby se připojilo k trestnímu řízení, které se týká údajného praní špinavých peněz z privatizace MUS, bylo švýcarskou stranou vyzváno už vloni. Dosud se ale nepřidalo, přestože ho Švýcaři nekolikrát upozorňovali.

Ministr financí Miroslav Kalousek zopakoval, že údajně není doloženo, jak a čím v kauze stát utrpěl. "Nemůžete vymáhat odškodné za zlomenou nohu, když jste si žádnou nezlomili," poznamenal.

Úřady, které s věcí měly nejvíce co do činění, tedy ministerstvo financí a Vrchní státní zastupitelství, odmítají jakákoliv pochybení ve svých postupech. Sestavili jsme pro vás souhrn klíčových otázek a odpovědí.

1. Můžeme se tedy ještě připojit k trestnímu řízení?

Švýcaři tvrdí, že už to není možné, protože jako poškozený se k trestnímu řízení můžeme podle jejich práva připojit do doby, než je podána obžaloba k soudu. To se stalo letos v říjnu. Pokud bychom se nyní připojili, tak bychom pravděpodobně mohli do spisu, ale již by soud nemohl rozhodnout o našem nároku.

2. Co by teď měl stát udělat?

To, co navrhovali Švýcaři již loni v dubnu: Pokusit se dostat ke všem důkazům, které nashromáždili. K tomu nás právě vyzývali – připojit se k řízení, abychom mohli prostudovat veškeré dokumenty, které mají. Abychom byli schopni potvrdit, zda Česku opravdu vznikla škoda a v jaké výši. Zatím jsou tyto nároky jen hypotetické.

3. Jak kauzu Češi v minulosti vyšetřovali a k čemu došli?

Tuzemská policie začala ovládnutí MUS vyšetřovat hned na jaře 1998, kdy došlo k privatizaci. Vyšetřování nakonec odložila: nemohla doložit, že peníze, za které Appian Group doly koupil, byly tytéž, které krátce předtím manažeři dolů vyvedli z firmy ven formou půjček a investic. Žalobci si tehdy stěžovali, že jim Švýcaři s poukazem na bankovní tajemství odmítli zpřístupnit účty ve Švýcarsku.

Paradoxní  je, že vyšetřování švýcarských orgánů je vedlejší produkt zcela nesouvisejícího případu. Dostali se k němu, když začali prověřovat trestní oznámení na bývalého ředitele Mezinárodního měnového úřadu Jacquese de Groota, které podal jeho obchodní partner. De Groota manažeři MUS tehdy najali, aby navenek vystupoval za firmu Appian Group, o níž tvrdili, že je to skupina renomovaných investorů.

4. Selhaly české úřady při komunikaci se Švýcary? Kde přesně se celá věc zadrhla a proč?

Zcela nepochybně selhaly. Nejvyšší státní zastupitelství tvrdí, že první nabídky na přistoupení k případu a přístup do spisu přišlo již loni na jaře, ale Česká strana na ně nereagovala ani po několika dalších upozorněních. Teď je asi na vládě, aby zjistila, kdo je za to zodpovědný. Ale opět je třeba zdůraznit, že není jisté, jak přesně a v jaké výši jsme byli poškozeni.

5. O co šlo v „divoké privatizaci“ MUS?

V letech 1996 až 1998 z Mostecké uhelné společnosti odešlo formou půjček a finančních investic přes šest miliard korun. Většina z těchto peněz skončila ve firmách, kde v té době nebo těsně předtím figurovali představitelé Mostecké uhelné. A vzápětí neznámý investor – později se přihlásil Appian Group – začal skupovat akcie společnosti. Za 49 procentní podíl dal zhruba dvě miliardy korun, dalších 650 milionů pak zaplatil o rok později státu za jeho 47 procent.

6. Byla sama MUS poškozena?

To je otázka. Podle bývalého předsedy dozorčí rady Jana Dobrovského (do firmy přišel až pět let po divoké privatizaci) byly všechny tyto peníze  - tedy zmíněných šest miliard - vráceny. Nicméně to vypovídá o tom, že tehdejší manažeři získali firmu mnohonásobně pod cenou – za dvě a půl miliardy ovládli majetek v hodnotě zhruba dvaceti miliard. Soudě alespoň podle sumy 10 miliard korun, za kterou koupil poloviční podíl v dolech Pavel Tykač. A když ČEZ před čtyřmi lety vyjednával  o koupi Mostecké uhelné, byl ochoten zaplatit až 30 miliard korun.

7. Kde je dnes těch 12 miliard? 

Jsou zablokovány na účtech ve Švýcarsku. To, jestli budou uvolněny či propadnou, záleží na výsledku soudního řízení.

8. Jaké peníze to jsou a kde se vzaly?

Bez přístupu do spisu to nelze stoprocentně říci. A sami švýcarští prokurátoři zatím operují jen obecnými frázemi, že tato suma souvisí s nezákonným ovládnutím dolů. Každopádně ani pro švýcarské orgány zřejmě nebylo jednoduché přesně původ peněz identifikovat. "Vytvořili strukturu z několika desítek offshorových společností. S případem je spojena více než stovka bankovních účtů, většinou ve švýcarských bankách," řekla před dvěma lety serveru IHNED.cz mluvčí prokuratury Walburga Burová.

Ale z výše uvedeného je velice pravděpodobné, že jsou to především peníze, které doly následně vydělaly a které pak utržili za jejich prodej Pavlu Tykačovi.

9. Jak mohl být poškozen stát?

Při samotném ovládnutí dolů v roce 1998 těžko – tehdy prostě investoři skoupili akcie v držení drobných investorů a měst. A to, že si na to půjčili peníze od ovládnuté firmy v tom nehraje roli – prostě skoupili za aktuální cenu na trhu.

Nicméně poškození státu se zcela jistě odehrálo v létě 1999, když Zemanův kabinet prodal Appianu zbylých 47 procent akcií za pouhých 650 milionů – tedy za méně než desetinu toho, co měla firma na účtech a investicích, a to nemluvě o jejím vlastním majetku. Takže od těchto čísel se zřejmě bude odvíjet způsobená škoda.

Vinu by za to měli nést i tehdejší ministři. Je nutno také připomenout, že MF Dnes s odkazem na dokumenty švýcarské prokuratury uvedla, že za prodej dolů dostali mnohamilionovou provizi lidé z okolí tehdejšího šéfa poslaneckého klubu ČSSD a pozdějšího premiéra Stanislava Grosse.

10. Jakým způsobem může ČR získat odškodnění?

Podat civilní žalobu. Jenže to znamená značné zdržení. Zatímco kdybychom se přihlásili jako poškození v rámci trestního řízení, naše nároky by mohl projednat rovnou trestní tribunál. Takto však bude muset soud projednávat vše znova, navíc budeme muset platit soudní poplatek a předložit sami veškeré důkazy. Nicméně není vyloučené, že i kdybychom se přihlásili včas do trestního řízení, soud by nás v rozsudku odkázal na občanskoprávní řízení – to se dost často děje.

• Diskuse
• Celkem 94 příspěvků