Dubnové nepokoje a napětí mezi romskou menšinou a Maďary ve městě Gyöngyöspata se vyhrotily v důsledku "provokací", vyvolávaných opozičními médii a za pomoci "jistého amerického občana". Prohlásil to v úterý podle agentury MTI maďarský státní tajemník pro sociální začleňování Zoltán Balog po zasedání komise, která kauzu vyšetřovala.

"Je jasné, že na jaře šlo o provokaci některých lidí v médiích a jistého amerického občana, který měl podle svých názorů dobré úmysly a snažil se profilovat jako svého druhu zachránce, když umožňuje únik nebo evakuaci," cituje MTI Baloga.

Narážel tak na amerického podnikatele Richarda Fielda, dobrovolníka Červeného kříže, který zajistil nájem autobusů pro evakuaci asi 300 romských žen a dětí z obce zasažené násilnostmi a napětím.

"Je právě tak jasné, že role Richarda Fielda nebyla poskytnout humanitární pomoc, ale rozvířit vášně," uvedl státní tajemník.

Hlavním jádrem problému ale podle Baloga byly sociální problémy na venkově, v jejichž řešení předchozí vláda neuspěla. Vzniklou "výbušnou situaci" pak bylo velmi snadné zneužít. Je nyní na tajných službách odhalit konkrétní aktéry a jejich roli v kauze, dodal.

Balog se zastal extremistických polovojenských organizací, které u obce tehdy pořádaly výcvikový tábor a hlídky "proti romské kriminalitě", že "události nevyvolaly, ale byly pouze jejími symptomy".

Tábor a hlídky extremistů v Gyöngyöspatě vyvolaly v dubnu hromadné rvačky, jichž se podle policie zúčastnilo asi 40 až 50 lidí. Romští aktivisté poté zorganizovali hromadný odjezd romských žen a dětí z obce v objednaných autobusech zajištěných Fieldem, což nakonec vedlo k vládním i mezinárodním reakcím.

Vláda ale odmítla interpretaci, že šlo o evakuaci Romů vynucenou nebezpečnou situací, a uvedla shodně s Červeným křížem, že šlo o plánovaný velikonoční výlet pro děti. O dva dny později se Romové vrátili do obce, když policie zadržela předáka skupiny a několik jejích členů a tábor rozpustila. Zadržení ale byli posléze propuštěni a do tábora se začali vracet radikálové.

Starostou Gyöngyöspaty zvolili ultrapravicového Jobbika

Situace místních Romů se nezměnila, protože to ostatně není v silách obce. Problémy pokračovaly a vyvrcholily v červenci zvolením kandidáta ultrapravicové strany Jobbik (Hnutí za lepší Maďarsko) na funkci starosty Gyöngyöspaty.

Vláda Viktora Orbána, která se dostala k moci po volbách loni v dubnu a má v parlamentu absolutní většinu dvou třetin křesel, nasadila silně nacionalistický kurz a prosazuje tichou "národní revoluci". Z problémů země obviňuje předchozí liberální vládu levého středu premiéra Ference Gyurcsánye, který prý "zaprodával Maďarsko nadnárodnímu kapitálu".

Orbán prosadil novou ústavu, která začne platit od Nového roku, a nový mediální zákon nasazující podle mnoha názorů "náhubek" sdělovacím prostředkům. Podřizuje si kulturní instituce a uděluje hromadně občanství zahraničním Maďarům. Nedbá přitom na protesty a upozornění Evropské unie a nevládních organizací, podle nichž přijímaná opatření omezují demokracii v zemi.