Důchody v příštím roce vzrostou méně, než se původně předpokládalo. Podle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejněné na webu vlády se základní výměra zvýší o 40 korun a procentní výměra o 1,6 procenta.

V původním návrhu ze srpna letošního roku se počítalo s nárůstem základní výměry o 50 korun a procentní výměry o 2,5 procenta.

Podle MPSV je to způsobeno upřesněním údajů, ze kterých se navýšení vypočítává.

"Důvodem pro odlišné údaje obsažené ve vyhlášce oproti návrhu, který byl v připomínkovém řízení, je fakt, že návrh obsahoval odhad některých v té době neznámých údajů o růstu cen či mezd a ten se odlišoval od následné skutečnosti publikované ČSÚ," uvedla mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Poslední potřebný údaj, ze kterého se navýšení vypočítávalo, publikoval Český statistický úřad až v září.

Plívová přitom upozornila na to, že v návrhu vyhlášky, který byl zveřejněn v srpnu na webu úřadu vlády, byl uveden příklad vycházející z tehdy známých dat a už tehdy tam bylo uvedeno, že je to modelový příklad.

Podle předsedy Rady seniorů České republiky Zdeňka Pernese navýšení neodpovídá podmínkám stanoveným zákonem.

"Je to špatně spočítané. Podle našich propočtů by se měly penze navýšit o 1,9 procenta," řekl ČTK Pernes. Rozdíl je tedy 0,3 procenta, což může u některých penzí činit i 100 korun.

Podle nedávno schváleného zákona se mají důchody v řádném termínu, tedy od ledna, zvýšit o růst cen mezi srpnem 2010 a červencem 2011, tedy inflaci, a třetinu růstu reálné mzdy (poměr ceny životních potřeb k vyplácené odměně) v roce 2010.

Základní výměra se podle zákona zvyšuje tak, aby výše základní výměry důchodu činila devět procent průměrné mzdy.

Od ledna 2012 se podle vládního webu také zvyšují o 1,6 procenta příplatky k důchodu, například za křivdy způsobené komunistickým režimem či za účast v boji za vznik a osvobození Československa. I zde původní návrh počítal se zvýšením o 2,5 procenta.

Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Ta první je pro všechny stejná. V procentní výměře náleží člověku za každý odpracovaný rok 1,5 procenta výpočtového základu.

Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ. Zjednodušeně řečeno ho tvoří měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období. Nyní jsou to roky 1986 až 2010. Jednotlivé roční příjmy se přitom násobí různými koeficienty, které se odvozují od průměru dosažených příjmů všech pojištěnců.