Zastavěné Česko: Každý den ubyde 24 hektarů polí. Podívejte se, proč

V Česku rychle mizí orná půda a přeměňuje se na sklady, silnice nebo satelitní městečka. Vyplývá to z posledních dat Českého katastrálního úřadu za loňský rok, která HN získaly.

Od roku 2000 již v Česku zmizelo celkem 74 tisíc hektarů polí, což je rozloha velká jako 112 tisíc fotbalových hřišť. Každý den přitom Česko přichází o 24 hektarů orné půdy, což je pro představu zhruba 40 hřišť.

Česko má nyní nejméně orné půdy od roku 2000.

"Část z toho území se přeměňuje například na travní porosty, ovšem velká část, zhruba třetina, mizí pod zástavbou. Rozsah zastavěných ploch se v roce 2010 meziročně zvýšil o 2 999 hektarů, od roku 2000 přibylo v Česku 22 506 hektarů zastavěných ploch. Ty nyní zaujímají 10,6 procent rozlohy území České republiky," říká Pavlína Slavíková, analytička České informační agentury životního prostředí (CENIA), která data katastrálního úřadu vyhodnocuje. 

Starých skladů se nezbavíme

Pole se v Česku zastavují především domy, sklady a silnicemi. "Sklady a dopravní stavby, tedy silnice a dálnice přitom v zástavbě dominují. Má to velmi negativní vliv na životní prostředí, protože na zastavěném území se voda nevsakuje do půdy, což zvyšuje riziko povodní," dodává Slavíková.

Velkým problémem při stavění skladů je přitom vznik takzvaných brownfieldů, tedy nevyužívaných skladů a průmyslových hal, které nemá kdo zbořit a zůstávají z nich jen rezavá torza v krajině.

"Nemáme politiku, která by říkala, že ten kdo postaví na zelené louce sklad, je povinen ho po skončení své činnosti demontovat. Takže máme téměř garantováno, že například sklady kolem D1 u Prahy nám tam zůstanou stát," upozorňuje Slavíková.

Žáby jsou rozdělené a degenerují

Velkým problémem pro krajinu jsou i silnice a dálnice, jejichž síť je v Česku stále hustší. Uměle rozdělují krajinu na malé oddělené části, což je velké riziko pro mnoho živočisných druhů.

"Příkladem je populace žab, které nemohou přes silnice migrovat, zůstávají v malých navzájem separovaných komunitách, kde mezi nimi dochází ke genetické degeneraci," podotýká Slavíková.

"Přitom žáby jsou velmi důležitou částí potravního řetězce. Kromě toho, že regulují množství hmyzu, jsou také potravou pro ostatní živočichy. Když vymře jedna část potravního řetězce, ta další zemře také," vysvětluje Slavíková.

Podle údajů Eurostatu klesá v Česku ve srovnání se sousedními zeměmi podíl zemědělské půdy k celkové rozloze státu nejrychleji. Mezi roky 2003 a 2007 klesl tento podíl v ČR o 2,6 %, v Německu a v Rakousku byl tento pokles podstatně nižší. V Polsku naopak podíl zemědělské půdy na celkové rozloze státu dokonce vzrostl, a to o 3,4 %.

• Diskuse
• Celkem 136 příspěvků