Plánovaný schodek rozpočtu, který je letos vyčíslen na 133,5 miliardy korun, má v příštím roce rapidně poklesnout. Cesty, jak toho dosáhnout, jsou podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) dvě: buď s pomocí postupného zvyšování daní, jak schválila koalice, a škrty na ministerstvech, nebo lednovým navýšením DPH na 19 procent.

Rozdíl mezi oběma variantami činí 10 miliard korun.

Nový návrh státního rozpočtu, který počítá se sjednocením sazby DPH na 19 procent, by zajistil víc peněz pro ministerstvo dopravy. Informují o tom úterní Lidové noviny (LN), které mají návrh k dispozici. V případě, že by se koalice na zvýšení DPH shodla, mohly by příjmy rozpočtu vzrůst na 1001,8 mld. korun a výdaje na 1096,7 mld.

Ministerstvo dopravy by z rozpočtu dostalo 30,6 miliardy korun namísto letošních 21,6 miliardy. Do dopravy by tak stát investoval celkových 43 miliard korun.

Sjednocením by zdražila voda, potraviny, MHD či kultura. Naopak v desetiprocentní sazbě daně by zůstaly knihy, časopisy a léky.

Ministr financí Miroslav Kalousek v návrhu, který v pondělí předložil K9, počítá s tím, že by se sjednocením DPH už v příštím roce snižoval deficit "ambiciózněji". Devatenáctiprocentní DPH podle návrhu státní kase vynese 22 miliard korun navíc. Místo původně zamýšlených 3,5 procenta by tak deficit klesl na 3,2 procenta.

Pokud by se strany nyní nedohodly platil by nynější plán s postupným sjednocením DPH na 17,5 procenta. Rozpočet ministerstva školství by tak poklesl z letošních 121 miliard na 97 miliard korun v roce 2014. Ministr Josef Dobeš (VV) to označil za "sci-fi".

Sjednocením DPH by se podle LN ale ve výhledu na rok 2014 rozpočet školství snížil jen na 102 miliardy korun. Ministerstvu obrany by do tří let klesl rozpočet na 35 miliard, dopravě na pouhých 17 miliard korun.

Za mandatorní výdaje stát letos podle LN utratí 557 miliard, příští rok 580 miliard a v roce 2014 více než 645 miliard korun. Splátky úroků ze státních dluhů vzrostou z letošních 78 miliard na 82 miliard v příštím roce a 105 miliard v roce 2014.

Návrhy rozpočtů podle ministerstva financí

  2011 2012

2012
(19%DPH)

2013
(19% DPH)

2014
(19% DPH)

příjmy celkem 937,7 984,7 1001,8 1005,3 1038,2
výdaje celkem 1071,2 1089,9 1096,7 1095,3 1113,1
schodek -133,5 -105,2 -94,9 -90,0 -75,6
dluhová služba 78,5 82,1 82,1 94,6 105,5
Rozpočty jednotlivých resortů 
zahraničí 5,6 5,5 5,5 5,1 4,9
obrana 43,8 43,5 43,5 38,6 37,2
finance 14,7 14,6 14,6 12,9 12,1
práce a soc. v. 479,5 498,4 498,4 522,4 540,0
vnitro 50,8 51,2 51,2 46,7 45,3
živ. prostředí 3,6 3,2 3,2 2,8 2,7
místní rozvoj 3,9 2,7 2,8 2,4 2,3
průmysl 21,5 21,0 21,0 19,5 18,3
doprava 21,6 24,6 30,6 23,9 23,4
zemědělství 12,9 12,4 12,4 10,8 8,7
školství 121,0 121,4 121,4 107,7 102,6
kultura 7,0 7,0 7,0 6,5 6,2
zdravotnictví 6,0 6,0 6,0 5,5 5,6
spravedlnost 19,9 20,3 20,3 18,1 17,4
Zdroj: Lidové noviny

 

Co si myslí o plánech ministra Kalouska čeští ekonomové? 

Podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše je výraznější zvyšování DPH bez toho, aby byly vybrané peníze použity na hlubší reformy dlouhodobých problémů českých veřejných financí (například větší váha druhého pilíře v připravované penzijní reformě) nešťastné. "Obezřetné hospodaření je ve světle nejistého vývoje na periferiích eurozóny sice správné. Pokud nás ale trhy nezatlačí do kouta (což se zatím neděje, české CDS jsou nižší než francouzské), neměl by se současný strukturální deficit řešit dalším zvyšováním daní, ale primárně průhlednější a efektivnější státní správou. Reforma fungování státní správy (programově orientované financování, služební zákon) sice nepřinese ovoce tak rychle jako vyšší DPH nebo plošné škrty napříč resorty, její efekt ale bude trvalý," řekl Bureš na dotaz IHNED.cz.

Analytik České spořitelny Martin Lobotka na otázku IHNED.cz, zda považuje za správný Kalouskův návrh sjednotit DPH na 19 procentech již v příštím roce, odpověděl:

"Jsem rozpolcený. Na jedné straně chápu a schvaluji snahu o snižování deficitu – situace na periferii jasně ukazuje, že žít nad poměry se dlouhodobě nedá. Fiskální situace je momentálně nejvážnějším problémem ČR, a proto je snaha o rychlé snížení deficitu na místě.

Na straně druhé si myslím, že by - abstrahujíc od politické průchodnosti – bylo rozumnější postupovat dalším snižováním výdajů než primárně zvyšováním příjmů. Proč? Už jen s ohledem na křehkost spotřebitelské poptávky, s ohledem na setrvačnost, kterou daně po zavedení v reálné ekonomice mají (už jste někdy viděli snížit DPH?) a s ohledem na distorze, které daně způsobují. Rovněž se mi příčí, že to, co začalo jako debata o reformě penzi (růst DPH měl zakrýt výpadek příjmů) je teď zcela v rovině zakrývaní rozpočtových děr při neochotě radikálněji snížit výdaje."

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek v online rozhovoru se čtenáři IHNED.cz dodal: "Celkový schodek veřejných rozpočtů letos dosáhne zhruba 160 mld. Kč (z toho státní rozpočet má na svědomí 135 mld.). Přiblížit se vyrovnaném financím bude obtížné a myslím, že by se na tom měly podílet opatření na straně výdajů i příjmů. Zvýšení DPH na 19 procent by byl vhodný krok. Nicméně stejně bude nezbytné pokračovat ve škrtech. Dosud realizované kroky byly jen začátek fiskální konsolidace."