Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh směřující proti loňskému snížení platů státních zástupců. Žalobci kvůli úsporám přišli o čtyři procenta mzdy. Opatření platilo jen do konce loňského roku. Totožné úspory v případě soudcovských mezd přitom loni ÚS zrušil jako hrozbu pro nezávislost justice.
"Dosavadní judikatura Ústavního soudu neobsahuje takový výklad ústavního pořádku, který by skupině státních zástupců poskytoval v platových otázkách postavení obdobné nezávislosti soudcovské," stojí v nálezu, který jako zpravodajka připravovala Ivana Janů. Na rozdíl od soudců tak státní zástupci nedostanou zpět peníze, o které přišli.
Čtyřprocentní snížení platů žalobců na jeden rok podle ÚS není tak výrazným zásahem, který by ztížil nebo zmařil úkoly státního zastupitelství. Nelze prý ani hovořit o porušení práva na spravedlivou odměnu za práci. "Platovou úroveň státních zástupců po tom snížení nelze považovat za nespravedlivou," uvedla Janů.
Nález provází sedm odlišných stanovisek, v roli přehlasované menšiny se ocitlo i celé vedení ÚS - předseda Pavel Rychetský a místopředsedové Eliška Wagnerová a Pavlem Holländerem.
Návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o platu státních zástupců podal Obvodní soud pro Prahu 5 na základě žaloby jednoho z pracovníků Městského státního zastupitelství v Praze.
Žalobce dostal za leden 2010 čistý plat 41 653 korun. Bez úsporných opatření by přitom měl nárok na 43 268 korun. U obvodního soudu proto žádal rozdíl obou částek - tedy 1 615 korun. Jeho žaloba, jedna z mnoha podobných, se stala modelovým případem, na jehož základě úsporné opatření v uplynulých měsících přezkoumával Ústavní soud.
Omezené možnosti dalších příjmů
Podle obvodního soudu porušuje snížení platů státních zástupců několik důležitých zásad, principů a práv. Jde například o princip nezávislosti státních zástupců, zákaz diskriminace, princip rovnosti a právo na spravedlivou odměnu za práci. Snížení platů údajně může ohrozit nezávislost státního zastupitelství, a tím i celé justice.
Státní zástupci mají podobně jako soudci striktně omezené možnosti přivýdělku a nemohou stávkovat ani kolektivně vyjednávat o mzdách.
Návrh upozorňoval také na to, že úsporná opatření nedopadla na všechny státní zaměstnance, ale jen na některé profese - například právě na státní zástupce a soudce, což prý není spravedlivé, přiměřené ani efektivní. Roční úspory na platech žalobců činily podle důvodové zprávy k zákonu 31,2 milionu korun, což bylo 0,02 procenta plánovaného schodku státního rozpočtu.
