Německý Ústavní soud zahájil slyšení v případě stížnosti pětice akademiků, kteří se ohradili proti účasti Německa při záchraně slabších členů eurozóny. Pomoc je podle odpůrců v rozporu s německým i evropským právem a Lisabonskou smlouvou. Před soudem vystoupil i německý ministr financí Wolfgang Schäuble, který bránil rozhodnutí vlády. Soud by mohl vydat své rozhodnutí na podzim.

Stěžovatelé se loni v květnu obrátili na ústavní soud s žádostí, aby zablokoval finanční pomoc Německa určenou na záchranu silně zadluženého Řecka. Podle právních expertů je velmi nepravděpodobné, že by soud zablokoval účast Berlína na pomoci, zřejmě však stanoví podmínky pro schválení pomoci zemím eurozóny.

Strach ze šíření nákazy

Předsedající soudce Andreas Vosskuhle uvedl, že soud nebude zkoumat ekonomickou ani politickou stránku řešení dluhové krize v eurozóně, ale soustředí se hlavně na právní otázku. "Budoucnost Evropy a správnost ekonomické strategie pro boj s dluhovou krizí nejsou předmětem debaty v Karlsruhe. To je úkol politiků, ne soudců," uvedl Vosskuhle. "Spolkový Ústavní soud ale musí vzít v úvahu omezení, která ústava stanoví pro politickou sféru."

Schäuble u soudu bránil vládu a uvedl, že Evropa musela v roce 2010 jednat, aby zabránila šíření nákazy z problémových zemí do zbývajících částí měnové unie. Německo je největší ekonomikou eurozóny a přispělo k pomoci více než čtvrtinou. Mnoho Němců je však naštvaných, že mají pomáhat státům, které považují za rozmařilé a žily si nad své možnosti.

Slyšení je pozorně sledováno nejen v Německu, ale i ve zbytku Evropské unie. Většina odborníků i vládních zdrojů očekává, že soud dá větší slovo při schvalování budoucích pomocí parlamentu a teoreticky tak sváže ruce vládě.
EU od loňského roku schválila spolu s Mezinárodním měnovým fondem balíčky pomoci pro Řecko, Irsko a Portugalsko v celkové výši 273 miliard eur (6,63 bilionu Kč). Nyní se jedná o druhé promoci pro Řecko, protože první pomoc zemi nestačila.