Řecký premiér Jorgos Papandreu nabídl demisi v den, kdy zemi ochromila další generální stávka provázená masovými demonstracemi. Opoziční konzervativní pravici pak navrhl vytvoření vlády národní jednoty, která by pokračovala v ekonomických reformách požadovaných zeměmi eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem. Projevil i ochotu už o křeslo předsedy vlády neusilovat a přenechat ho někomu jinému.

Papandreu hovořil ve středu odpoledne s vůdce Nové demokracie Antonisem Samarasem, kterému nabídl zformování vlády s dlouhodobějším mandátem. Neměla by tak ve své patrně úřednické formě jen několik bezprostředních úkolů. Samaras zatím podle deníku To Vima na návrh neodpověděl.

Většinoví vládní socialisté ztrácejí s prosazováním úsporných opatření a privatizačních plánů v parlamentu i na politické scéně půdu pod nohama. Už dříve Papandreu naznačoval, že bude pro pokračování mimořádně nepopulárních reforem chtít, aby za ně převzala svým souhlasem odpovědnost i pravice.

Ta je podle něj za hospodářský marasmus v zemi rovnoměrně odpovědná, protože úpadek řecké ekonomiky fakticky nastal za předchozí konzervativní vlády Kostase Karamanlise.

Řecko, které dostává na splácení dluhů pravidelnou pomoc od zemí eurozóny a MMF, není s to s penězi vystačit a natahuje ruku po dalších desítkách miliard eur. Věřitelské státy naznačily ochotu přispět, ovšem za podmínky důsledné privatizace všech podniků se státní účastí.

To vyvolalo novou bouři nevole zejména u levice a odborů, které se obávají masového propouštění z privatizovaných firem. První trhliny se ukázaly i uvnitř socialistického tábora, kde první jednotlivci z řad poslanců začali dávat najevo, že další reformní kroky už podporovat zřejmě nebudou.