Aktivita islandské ledovcové sopky Grímsvötn nakonec může znamenat hrozbu i pro Evropu. Původní zprávy sice hovořily o tom, že oblaka prachu z vulkánu by neměla starý kontinent ovlivnit, ale nejnovější poznatky tak optimistické nejsou.

Experti odhadují, že pokud bude sopka pokračovat v činnosti v současné intenzitě, dostane se sopečný mrak do úterka nad Skotsko a do čtvrtka a pátku nad zbytek britských ostrovů a také nad Francii a Španělsko. To už by mohlo ohrozit letecký provoz nad Evropou. 

Island v neděli kvůli nahromaděnému sopečnému prachu uzavřel hlavní mezinárodní letiště v Keflavíku. Kouř s popílkem sahal do výšky asi dvaceti kilometrů. Podle oznámení islandské správy letišť Isavia letiště v Keflavíku od 10.30 SELČ nepřijímá ani neodbavuje lety.

Výbuch islandské ledovcové sopky Grímsvötn

 

Islandští meteorologové na možný postup sopečného mraku upozornili evropské letecké společnosti na základě pětidenní předpovědi. Ta se ale s přibývajícími dny bude s ohledem na proměnlivost proudění větrů nad Atlantikem nejspíš ještě několikrát měnit. V následujících 24 hodinách se jakékoli narušení vzdušné dopravy nad Evropou a oceánem nepředpokládá.

Ledovcový vulkán Grímsvötn poblíž ledovce Vatnajökull na jihovýchodě země se probudil k životu v sobotu a začal do vzduchu chrlit popel. V okruhu 200 kilometrů byla poté vyhlášena bezletová zóna a letadla byla odkláněna jižním směrem. Mluvčí společnosti Isavia podle agentury AP uvedla, že nad ostrovem se prostírá oblak sopečného prachu. "Dobrá zpráva je, že nemíří nad Evropu," uvedla.

Evropská letecká služba Eurocontrol v prohlášení uvedla, že oblak sopečného popela se posunul na severovýchod a v současnosti nemá žádný dopad na leteckou dopravu v rámci Evropy ani na zámořské lety.

"Situace by tak měla zůstat dalších 24 hodin," uvedla společnost v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

Keflavík leží asi 50 kilometrů od metropole Reykjavíku. Podle původních informací se vzhledem k převládajícímu směru větru očekávalo, že kouř bude směřovat do Skandinávie.

Islandská sopka je od loňského jara pro většinu lidí v Evropě synonymem obřích leteckých potíží. Aktivní ledovcový vulkán Eyjafjallajökull totiž uvrhl leteckou dopravu do chaosu, když řada evropských zemí, včetně České republiky, musela kvůli erupcím v polovině dubna uzavřít vzdušný prostor.

Erupce sopky Grímsvötn se objevují pravidelně zhruba každých deset let a trvají krátce. Grímsvötn proto bývá pokládána za relativně neškodný vulkán. V poslední době vybuchla v letech 1993, 1995, 1998 a 2004. Poslední erupce sice trvala jen pět dní na začátku listopadu 2004, ale způsobila záplavy a výpadky v islandském i zaoceánském leteckém provozu.

Začátek sopečné činnosti tentokrát provázela série menších zemětřesení. Úřady v okolí se začaly připravovat na možnou záplavu roztátého ledu. Policie také uzavřela hlavní silnice nedaleko vulkánu, kde vozy a domy pokryla vrstva šedého sopečného popela.

Na Islandu je téměř 30 aktivních sopek. Loni na jaře aktivní ledovcový vulkán Eyjafjallajökull uvrhl leteckou dopravu do chaosu, protože řada evropských zemí, včetně České republiky, kvůli němu musela v polovině dubna uzavřít vzdušný prostor.