Na ministerstvu obrany mají v těchto dnech napilno: urychleně hledají miliardu korun, kterou by vyčlenili na platy vojáků. Armádě totiž hrozí odchody stovek profesionálů, do jejichž výcviku v předešlých letech investovala nemalé peníze.

„Situace je vážná, to nezastíráme,“ řekl ministr Alexandr Vondra (ODS) při představování závěrů Bílé knihy o obraně, která popisuje stav, v němž se armáda nachází.

Vojákům, podobně jako dalším státním zaměstnancům, klesly v letošním roce platy o deset procent. A od příštího roku se jim má zdanit i přídavek na bydlení, což u nich bude znamenat výpadek dalších více než tří tisíc korun. „Abychom byli schopni kompenzovat toto zdanění, potřebujeme minimálně jednu miliardu,“ vysvětlil Vondra.

Přídavek rozhoduje

Právě desetitisícový přídavek na bydlení je jednou z hlavních motivací, která mnoho vojáků v armádě drží. Zejména nižším hodnostem, jež tvoří páteř vojska, výrazně navyšuje příjem, který by bez přídavku dosahoval kolem 16 tisíc korun.

„Průměrný plat vojáka je nyní pod mzdovým průměrem v soukromém sektoru, a proto se jim po finanční stránce mnohdy nevyplatí v armádě zůstávat,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Jiří Grund.

Kde chce ministerstvo najít peníze na příjmy vojáků, není zatím jasné. Velká část z jeho 43 miliardového rozpočtu totiž putuje na splácení předražených zakázek z minulých let.

Resort obrany tak bude muset zřejmě sahat po financích určených na provoz nemovitostí, výcvik jednotek, nebo požadovat navýšení rozpočtu. „O této věci se ještě vedou jednání, a to i v rámci koalice,“ dodává Grund.

Nalinkovaná kariéra

V armádě nyní slouží kolem 22 tisíc vojáků. Její vedení si sice v roce 2008 naplánovalo, že by do deseti let mělo mít přes 26 tisíc profesionálů, už nyní ale přiznává, že se tak nestane.

„V důsledku stárnutí české populace a snižující se konkurenceschopnosti resortu obrany na trhu práce bude armáda stále obtížněji získávat dostatek nových zájemců,“ uvádí závěry Bílé knihy.

Ministerstvo chce nyní práci v armádě zatraktivnit pomocí několika novinek. Jednou z nich by mělo být zavedení kariérního řádu, který dá vojákům jasnou představu, co mohou od služby očekávat.

Tedy po kolika letech a za jakých podmínek se dočkají povýšení, aby nebyli do značné míry závislí na rozhodnutích velitelů.

„Třeba ve francouzské armádě mají perspektivu velmi jasnou, možná až příliš: po absolvování jedné školy voják ví, že má řekněme třicetiprocentní šanci stát se generálem, po jiné desetiprocentní,“ uvedl nedávno poradce ministra Vondry František Šulc.

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se