reklama
reklama
23. 2. 2011 | poslední aktualizace: 26. 2. 2011  14:18

Špičkoví čeští vědci se vracejí domů. Přilákalo je 100 milionů korun

Čeští výzkumníci, kteří odjeli do ciziny, míří na jižní Moravu. Vrátilo se jich už sedm, další budou následovat. Přitáhly je štědré granty.
Čtěte více o: věda a výzkum | Brno
reklama

Sto milionů korun rozdělí Jihomoravský kraj mezi špičkové a mezinárodně uznávané vědce, aby pozvedl výzkum na čtyřech brněnských univerzitách.

Kraj vyhlásil grantový program s názvem Somopro, který má z jižní Moravy učinit vědecky atraktivní region pro badatele z ciziny. Ve fondu je zmíněných sto milionů korun. Šedesát milionů kraj vyhradil ze své pokladny a na zbývajících čtyřicet získal dotace z fondů EU.

Sedm Čechů

Do Brna se zatím na štědré granty nechalo zlákat 26 vědců - devatenáct cizinců a sedm Čechů, kteří před lety odjeli za kariérou do ciziny. Nyní se vrátili, aby své zkušenosti ukázali i "doma".

Po třinácti letech v USA se tak vrací například chemik Kamil Paruch, který se zabývá hledáním nových léků pro léčbu rakoviny. Paruch si už v Brně sestavil vědecký tým a začal pracovat.

Ze Singapuru se zase po sedmi letech vrací fyzik Jan Čížek, který v Asii zkoumal v Česku zatím zcela neznámé typy nanotechnologií, které plánuje testovat v podmínkách zdejších jaderných a tepelných elektráren.

"Pro kraj to má obrovský přínos. Z těch šestadvaceti vědců jich osmnáct pochází z univerzit, které světové žebříčky řadí mezi dvacet nejlepších," říká Miloš Šifalda, ředitel Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu.

Toto centrum založil Jihomoravský kraj spolu se čtyřmi brněnskými univerzitami - Masarykovou, Vysokým učením technickým, Mendelovou lesnickou a zemědělskou univerzitou a Veterinární a farmaceutickou univerzitou. Právě na půdě těchto čtyř škol budou přilákaní čeští i zahraniční vědci vést své týmy, bádat a také učit studenty.

Investice za 17 miliard

"Žádný z těch grantem podpořených vědců nezkoumá izolovaně někde zavřený v kanceláři. Nabaluje se na ně tým pěti až deseti místních badatelů. Ti se jednak učí a jednak mají šanci se zapojit do světového výzkumu," říká Šifalda.

Kraj už podle něj Evropskou unii požádal o pokračování projektu Somopro. "Na jižní Moravu míří vědecké investice v objemu 17 miliard korun. Postavit baráky a vybavit laboratoře nestačí, budeme potřebovat další špičkové vědce," zdůvodnil Šifalda.

Šestadvacet do Brna přilákaných vědců vybírala mezinárodní vědecká komise. Ta posuzovala celkem 61 badatelských záměrů, ze kterých vybrala 26 nejlepších.

A co vědci české historie? Tady jsou ti nejúspěšnější

Jaroslav Heyrovský (1890–1967)

Hlavním polem Heyrovského vědecké činnosti byla polarografie, za jejíž objev obdržel 1959 Nobelovu cenu za chemii. Polarografie patří mezi elektrochemické analytické metody. Slouží k určování přítomnosti (kvalitu) a koncentrace (kvantity) redukovatelných nebo oxidovatelných neznámých látek v roztoku. Princip spočívá ve vyhodnocování závislosti elektrického proudu na napětí na dvojici elektrod, které jsou ponořené do roztoku, v němž probíhá elektrolýza. Závislosti mají tvar vln, jejichž poloha charakterizuje jednotlivé druhy látek. Z velikosti nárůstu proudu lze určit koncentraci příslušné látky.

Jan Janský (1873 – 1921)

Lékař, psychiatr a neurolog, v roce 1903 objevil čtyři krevní skupiny. To umožnilo krevní transfúze bez zbytečného rizika, což tehdejší medicínu posunulo o velký krok vpřed. Krevní skupiny Jánský objevil vlastně náhodou - dlouhodobě se totiž zabýval vztahem krevní srážlivosti a duševních nemocí. Čtyři typy krevních skupin tak objevil spíše jako vedlejší produkt svého výzkumu.

František Křižík (1847-1941)

Konstruktér, technolog a zakladatel české energetiky. V roce 1870 Křižík pracoval jako železniční opravář v továrně na telegrafy a drážní návěštidla. V tom roce vytvořil svůj první vynález - návěštidlo ovládané elektřinou, které se rozšířilo na rakousko-uherské železnice. Pokud se návěštidlo porouchalo, automaticky vydalo pokyn "stůj", což zabránilo případným nehodám. O deset let později, v roce 1880, si Křižík nechal patentovat svůj patrně nejznámější vynález - obloukovou lampu. V roce 1891 vybudoval elektrickou dráhu z pražské Letné na Výstaviště, kde po kolejích jezdila jím zkonstruovaná elektrická tramvaj. Krátce na to skončila doba koňských povozů a města začaly brázdit elektrické tramvaje.

Václav Veverka (1790-1849) a František Veverka (1799-1849)

V roce 1827 bratranci Veverkovi vynalezli ruchadlo - moderní pluh, který výrazně zlepšil podmínky v tehdejším zemědělství. K orbě se do té doby používala takzvaná háková radlice, se kterou však bylo setí velmi fyzicky namáhavé a zdlouhavé. Veverkovi tuto radlici upravili tak, že oranou půdu promísila a nakypřila - ruchala. S jejich ruchadlem bylo také možné nastavit různou hloubku orby, což původní zemědělské pluhy neumožňovaly. Veverkových vynález se velmi rychle rozšířil do Evropy. Bratranci si však svůj nápad nenechali patentovat, a tak na své invenci nijak nezbohatli.

Otto Wichterle (1913-1998)

Tento chemik za svůj život vytvořil 150 vynálezů. Nejznámějšími jsou měkké kontaktní čočky, hydrogel a silonové vlákno. Kontaktní čočky Wichterle vynalezl v roce 1952. Jím vytvořený materiál dokázal pohltit až 40 procent vody a současně propouštět vzduch, což byl první předpoklad pro to, aby lidské oko mohlo čočku snášet. První prototyp čočky však neměl tak dokonalý anatomický tvar a pacienty drážil. Wichterle až do roku 1961 bádal nad tím, jak tvar kontaktních čoček vylepšit. Pomocí dětské stavebnice Merkur si pak sestavil stroj na odstřeďování hydrogelu. Tímto způsobem objevil kontaktní čočky, jak je známe dnes.

reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
achtung achtung (husakuv svazak)
vivinuli aftobus na vodik kislik abioplin na projektu pracovali...
Za ty prachy..... (ironik)
by sem přišel i magistr KELLY a efekt by byl stejný i ve výsledku,...
a na co se rozdeluji (y)
stedre granty, kdyz pak vysledek vyzkumu skoupi zahranicni farm....
... (petrib)
zkuste popsat nějaký konkrétní projekt. Vždycky záleží na tom,...
Re: Špičkoví čeští vědci se vracejí domů. Přilákalo je 100 milionů korun (petrK)
1.Wichterle (ne Vichterle) 2.patentoval/vynalezl (ne poresil -...
Zobrazit diskusi

Nový občanský zákoník

Povinnost vnitřního uzpůsobení

Největší změna soukromého práva za 20 let.
Co se změní pro vás?

Vstupte do speciálu iHNED.cz
Nejčtenější
reklama
VIDEO
Lodní doprava, ilustrační foto.
Matěj Smlsal
Vodní doprava v Česku skomírá. A oživit se ji snaží i EU. Ta mimo jiné...
VIDEO
Každý Čech vytřídí ročně v průměru skoro 40 kilogramů odpadů. Aktivně třídí 70 procent lidí. K dispozici máme zhruba 230 tisíc kontejnerů.
Ekologové přezdívají Česku "ráj skládek" a mezinárodní srovnání jim dávají...
reklama
reklama
reklama