V České republice zaplatilo v minulém roce úplatek 14 procent dotazovaných. Vyplývá to z ankety nazvané Globální barometr korupce (GBK) 2010, kterou ve středu zveřejnila organizace Transparency International.
Globálně mezi lidmi panuje pocit, že korupce celosvětově roste, a za nejzkorumpovanější sektor jsou považovány politické strany.
Že korupce u nás přibývá si myslí 44 procent Čechů. Za nejvíce zkorumpované považují politické strany a po nich úředníky, dále poslance a policii. Vládní protikorupční opatření hodnotí jako neúčinné 59 procent Čechů a jenom 12 procent je považuje za dostatečné.
Ve světě uplácel každý čtvrtý
Globálně vzato se skoro šest z deseti dotázaných domnívá, že v jejich zemi korupce přibývá. Úplatek zaplatil každý čtvrtý respondent. Největší nespokojenost projevovali lidé v Severní Americe a evropských zemích.
Jednotlivé země byly rozděleny do pěti skupin řazených od těch nejzkorumpovanějších podle toho, kolik jejich občanů zaplatilo v uplynulých 12 měsících úplatek. ČR je v předposlední (druhé nejlepší) skupině podobně jako třeba Rakousko, Polsko, Francie, Čína nebo Bulharsko (tabluka zde).
Osm z deseti dotázaných globálně považuje za zkorumpované nebo krajně zkorumpované politické strany. Hned za nimi následuje veřejná správa, zákonodárné sbory a policie.
Negativní trend: politické strany a policie
Hodnocení politických stran se zhoršuje celosvětově, ale dosti negativně jsou hodnoceny také církevní a náboženské instituce. Zlepšilo se naopak hodnocení justice, již z celosvětového hlediska považuje za zkorumpovanou 43 procent dotázaných, což je ve srovnání s rokem 2004 o 11 procent míň. Nejlépe z devíti oblastí vyšla armáda a neziskové organizace, které jsou zkorumpované podle 30 procent dotázaných.
Policii považuje celosvětově za zkorumpovanou 58 procent dotázaných, což je ve srovnání s anketou z roku 2006 víc než dvojnásobek.
Podobně jako v minulých letech se i letos prokázalo, že víc uplácejí lidé s nízkými příjmy než ti s vysokými. Týká se to osmi z devíti sledovaných oblastí. Pouze v justici korumpují bohatí víc než chudí.
Půlka dotázaných globálně nevěří tomu, že jsou vládní opatření schopná korupci zastavit. Sedm z deseti dotázaných by prý ohlásilo korupční jednání, kdyby ho byli svědky, ale v případě, že se lidé sami stanou obětí korupce, klesá tato ochota na polovinu.
GBK se prováděl už posedmé od roku 2003 a letos do něj byl zapojen rekordní počet respondentů - 91.781 z 86 zemí.
Výběr zemí podle procenta respondentů, kteří v minulých 12 měsících zaplatili úplatek.
1. skupina: 50 procent a víc
Afghánistán, Bangladéš, Kambodža, Palestina, Indie, Nigérie, Senegal, Sierra Leone, Uganda
2. skupina: 30-49,9 procenta
Ázerbájdžán, Libanon, Litva, Mexiko, Moldavsko, Mongolsko, Pákistán, Salvador, Ukrajina, Vietnam
3. skupina: 20-29,9 procenta
Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Chile, Kolumbie, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Peru, Rusko, Thajsko, Turecko
4. skupina: 6-19,9 procenta
ČR, Čína, Argentina, Filipíny, Francie, Itálie, Japonsko, Kosovo, Lucembursko, Polsko, Rakousko, Řecko, Srbsko
5. skupina: méně než šest procent
Austrálie, Německo, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko, USA, Británie, Brazílie, Dánsko, Gruzie, Hongkong, Chorvatsko, Irsko, Island, Izrael, Jižní Korea, Kanada
