Lidé se snáze dostanou k informacím o tom, kteří současní soudci byli před rokem 1989 členy komunistické strany. Ústavní soud vyhověl stížnosti aktivisty Tomáše Peciny a zrušil rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který Pecinovi právo na požadované informace nepřiznal.

Údaje o členství soudců v KSČ před rokem 1989 jsou podle Ústavního soudu důležitým podkladem pro veřejnou diskusi občanské společnosti o nestrannosti a nezávislosti justice. Proto nejsou jen soukromou věcí soudců.

Nejvyšší správní soud se teď musí případem zabývat znovu, bude se přitom řídit názorem Ústavního soudu. Podle nálezu Ústavního soudu může někdejší členství v KSČ dosud ovlivňovat myšlení dnešních soudců.

"Jde o to, že hodnotový systém členů KSČ byl často odchylný od hodnotového systému moderního demokratického právního státu. Z povahy věci mohl a stále ještě může v té či oné míře ovlivňovat rozhodování jednotlivých soudců," řekl soudce zpravodaj Vojen Güttler při čtení obsáhlého nálezu.

Dělící čára slušnosti

Zároveň ale uvedl, že zdaleka ne všichni členové KSČ aktivně prosazovali politiku komunistického režimu. "Dělící čárou slušnosti a neslušnosti není a nemusí být toliko členství v KSČ, ale celkové chování v uvedené době. Nicméně samo členství znamenalo (...) personifikační spojení s touto stranou a její svého druhu legitimizaci doma i v zahraničí," uvedl Güttler.

Politická praxe KSČ se podle Ústavního soudu rozcházela se základními hodnotami lidskosti a právního státu, ale i s vlastním programem a zákony.

Otevřenost ohledně komunistické minulosti soudců může podle Ústavního soudu justici spíše posílit než poškodit. Naopak "cenzurní přístup" prý vytváří prostor pro paušální odsudek soudní moci, domnívají se ústavní soudci. Jejich obsáhlý nález je zveřejněn na webových stránkách soudu.

Podle Pecinova advokáta Petra Kočího se díky nálezu snad ukáže, kolik dnešních soudců bylo v listopadu 1989 v komunistické straně. Nyní podobná ucelená statistika chybí. "V demokratické společnosti musí být minulost soudců zcela průhledná. Proto jsme rádi, že Ústavní soud odmítl jednoznačně cenzuru informací o členství současných soudců o členství v KSČ v roce 1989," uvedl Kočí.

V dosavadním řízení Pecina neúspěšně žádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím údaje o členství soudců Vrchního soudu v Olomouci v KSČ k 17. listopadu 1989. Veřejnost má podle něj právo znát stranickou minulost představitelů justice.

Členství v takové organizaci, jakou byla KSČ před rokem 1989, podle Peciny vypovídá o mravních kvalitách a osobním oportunismu soudce. Politický režim, který by odmítl zveřejňovat informace o totalitní minulosti svých soudců, by byl podle Peciny zcela nedůvěryhodný.

Úředníci ministerstva spravedlnosti a po nich i soudci Městského soudu v Praze a Nejvyšší správní soud Pecinovy nároky zamítli s vysvětlením, že politické postoje náleží do soukromé sféry člověka a informační zákon se na ně nevztahuje. Prosté členství v předlistopadové KSČ není překážkou pro práci v dnešní justici.

Podle zrušeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu údaj o členství v KSČ přestává být soukromou záležitostí jen v individuálních případech, kdy se politické postoje prolnuly do profesní činnosti veřejně činných osob - jinak je minulý politický postoj nadále citlivým údajem.

Správní soud se ale nyní musí řídit názorem ústavních soudců. "Ten rozsudek samozřejmě respektujeme. To odůvodnění bylo velmi podrobné. My si odůvodnění přečteme a budeme se jím řídit," řekl  soudce Petr Průcha.

Nejvyšší správní soud ve zrušeném rozhodnutí také poukázal na to, že údaje o členství soudců ve straně žádná instituce neeviduje. Proto prý může být problém uspokojit případné žadatele o údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Podle Ústavního soudu by to ale nemělo znamenat překážku. Soudců se na jejich minulost mohou ptát jejich nadřízení. "Bude ovšem namístě hledat v tomto směru i cesty jiné. Existuje archiv Ústředního výboru KSČ, archiv ministerstva spravedlnosti, archivy vrchních a krajských soudů," řekl Güttler.