Sledování filmů, praní prádla, tři teplá jídla denně a zmrzlinový dezert. I tak vypadá den 33 chilských horníků téměř 700 metrů pod zemí. Za vším ale stojí přesný plán, který je udržuje v psychické i fyzické kondici.

"Přežití předpokládá disciplínu a zavedení rutinních činností," konstatoval psychiatr Alberto Iturra.

Den v podzemí začíná stejně jako kdekoliv jinde. Začínají snídaní s teplou kávou a mlékem a obloženým chlebem se šunkou a sýrem. A potom odklízejí napadanou suť a smetí, čistí toalety a obsluhování dopravní kapsle, ve které jim z povrchu zasílají zásoby.

V kapsli dostávají potravu, čisté oblečení, léky, dopisy od rodin a další zásilky a zpět na povrch posílají například špinavé oděvy. Cesta dolů trvá 12 až 15 minut, poté se přibližně čtyři minuty vykládá a dalších pět minut nakládá novými předměty. Pro tuto práci jsou vyčleněni nejméně tři horníci po 24 hodin denně.

"Vědí, že kapsle je neustále v pohybu a že na ni musí dohlížet," sdělil šéf záchranné operace Alejandro Pino.

Když chtějí horníci relaxovat, mohou například sledovat televizi. Nejraději se dívají na zprávy, akční filmy a komedie. Na výběr přitom mají všechny pořady, které jim psychologové povolí. Některé z těch "zakázaných" by totiž mohly být depresivní.

V pátek a v sobotu si horníci užívají videohovory se svými rodinami. Mají ale limit stanovený na osm minut. Dvakrát denně s nimi mluví i psychologové.

Aby záchranáři předcházeli vzájemné izolaci mezi zavalenými muži, neposlali jim ještě ani videohry, ani MP3 přehrávače, na které se tak těšili.

Právě soudržnost je podle odborníků to nejdůležitější. A také to, co horníky udrželo při životě, když je 5. srpna zavalilo asi 700 tisíc tun skály.

K závalu došlo ve chvíli, kdy muži společně obědvali v úkrytu. Když se prach konečně po pěti dnech usadil, viděli, že jsou uvězněni v prostoru o délce asi 360 metrů. Bylo tam několik důlních strojů, chemická toaleta a voda, která jim spolu s nouzovou zásobou potravin umožnila přežít.

Od 22. srpna, kdy se horníky podařilo objevit, vzrostl záchranný tým na více než 300 lidí. Kromě odborníků na samotné vyprošťovací práce jsou v něm zastoupeni například experti na komunikaci, lékaři, psychologové, kuchaři i pradleny.

Horníci jsou nyní na radu psychologů rozděleni do tří stejně početných skupin, ve kterých pracují na tři směny. Všichni však společně obědvají, aby se posilovala soudržnost celé skupiny.

První šachtou k pracovníkům putuje kapsle, další slouží pro vedení telefonních kabelů a elektřiny i pro zajištění čerstvého vzduchu a vody. Mohou se tak pravidelně sprchovat a ochladit se v panujícím horku.

Mikrovlnou troubu? Kvůli vedru tady dole žádnou nepotřebujeme!

Díky čerstvému vzduchu se v dole podařilo snížit teplotu na 28 stupňů Celsia, v horní části obývaných prostor však zůstává o čtyři stupně vyšší. Proti vlhkosti, která je v podzemí kolem 90 procent, se však prý dá bojovat obtížně. Na sobě havíři nosí většinou trička a šortky, ponožky a těžké pracovní boty.

V dole je takové teplo, že jim bez problémů ohřeje jídlo zabalené v plastu, takže ho mohou po rozbalení ihned konzumovat. Nepotřebují tedy ani mikrovlnnou troubu.

Každý z horníků má nyní příjem asi 2200 kalorií za den, což je podle lékaře Josého Díaze průměr nutný pro dospělého člověka, aby si uchoval svoji hmotnost. Horníci mají k dispozici i váhu, aby si svou hmotnost mohli pravidelně kontrolovat.

Záchranný tým po menším zdráhání souhlasil, že horníkům zašle také cigarety, poslat alkohol však odmítl.

Podle posledních zpráv, jde vrtání záchranné šachty lépe, než se očekávalo. Smělé odhady dokonce mluví o vyprošťování horníků již v polovině října. Úřady jsou ale opatrnější - vždy prý může přijít nějaký nečekaný problém.