Muž destrukce na rozcestí: Paroubek získal nejvíc hlasů, ale je nejvíc ponížen

Jiří Paroubek vyhrál volby. Jiří Paroubek odchází. Jeho strana byla po čtyřech letech v opozici vyhladovělá po moci. Tu nedostane. Straničtí odpůrci Paroubkovi v Lidovém domě nepochybně přichystali pruskou uličku. Rány, které na něj dopadly, nemohl přečkat. 

I přes nominální vítězství byl Paroubek ponížen nejvíc ze všech lídrů. Za čtyři roky odehnal sociálním demokratům deset procent voličů. Jím vysmívané „pidistrany“ TOP 09 a VV mají v součtu víc procent než on. ODS sice ztratila ještě více než ČSSD, ale hlasy pro pravici převzala TOP 09. Levici se hlasy vytratily. K Jiřímu Paroubkovi nalevo neexistovala přijatelná alternativa. 

V tom byla největší Paroubkova chyba. Přinutil stranu (a celou levici) hrát stylem „všichni na Paroubka“. Nakonec se všichni obrátili proti němu.

Jiří Paroubek stranu kdysi sjednotil, před čtyřmi lety grossovsky rozloženou partaj postavil na nohy. Nenechal ale vedle sebe nikoho vyrůst. V ČSSD nebyl nikdo, kdo by naředil jeho papalášský obraz.

Do takto personifikované ČSSD se snadno strefovalo. Pro pravici nebylo nic snazšího než polepit zemi antiparoubkovskými bilboardy a počkat, co se stane. Jiřího Paroubka neporazila pravice. Paroubek se porazil sám. 

Šéf ČSSD rychle postupně pochopil realitu realitu. Při prvním povolebním vystoupení ještě připomínal dítě, kterému rozšlapali hračky. Stěžoval si na to, že volební průzkumy (nejen ty kterým nevěřil, ale i ty jeho „správné“) ukazovaly poněkud jiné trendy. Skoro jako by chtěl říci, že když jsou fakta v rozporu s jeho příběhem, tím hůř pro fakta.

Jediný způsob, jak faktům vzdorovat, byl pokus sestavit vládu s Věcmi Veřejnými a podporou komunistů. Jenže z vystoupení Radka Johna bylo jasné, že nebude mít šanci. Rychlá rezignace byla jedinou důstojnou možností, jak zachovat sobě důstojnost a svému nástupci Bohuslavu Sobotkovi alespoň teoretickou šanci pokusit se s Věcmi veřejnými vyjednávat. Jiřímu Paroubkovi přiznejme, že odešel se ctí: zodpovědně, jako skutečný politik.

Své dvojče "přežil" jen o pár týdnů 

Jiří Paroubek přesto odchází do historie hlavně jako muž destrukce. Má na kontě zvýšení deficitu o 97 miliard korun v době vrcholné konjunktury, rozbití vlády v době evropského předsednictví, naleptávání euroatlantické vazby odporem k americkému radaru a zahraničním vojenským misím.

I jeho jedniný skutečný politický úspěch stojí na destrukci – krajské (a potom senátní) volby vyhrál slibem zlikvidovat poplatky u lékaře. 

Paroubek přežil své úspěšnější politické dvojče Mirka Topolánka jen o pár týdnů. Česko si přálo vyměnit politiky. Teď půjde o to, jestli se změní i politika. V ODS se zřejmě cosi pomalu hýbe; ČSSD překvapivě doslala šanci ke změně také. Není jisté, jestli bez Jiřího Paroubka bude lepší, horší ale určitě nebude. ČSSD je (stejně jako ODS) v krizi. Přejme sociálním demokratům, aby s novým lídrem Bohuslavem Sobotkou krizi pochopili jako šanci.

reklama

Diskuse

Zasílat reakce

Zveřejnit e-mail

Zobrazit náhled

Zbývá 1000 znaků

• Diskuse
• Celkem 186 příspěvků