Mohammad Rézá Kázemí: Opozici popravují za "boj proti Bohu"

Jen málokteré provinění je v Íránu pokládáno za těžší než "mohareb" - boj proti Bohu. Provinilce čeká dlouhé vězení nebo i smrt. A právě tato obvinění nyní íránský režim začal zneužívat proti lidem, kteří proti němu v ulicích protestují.

Například 20letý student Amín Valián má být za "boj proti Bohu" popraven, neboť byl zadržen při jedné z nedávných demonstrací s kameny v rukou.

"Chystá se soud s dalšími osmdesáti lidmi," upozorňuje íránský novinář Mohammad Rézá Kázemí, který o trestu smrti natočil dokument, s nímž přijel do Prahy na filmový festival Jeden svět 2010. Původně pracoval pro íránskou státní televizi, pak se však připojil k opozici.

HN: Co obvinění "mohareb" znamená a jakým způsobem za ně lidi popravují?

Jsou popraveni oběšením. Podle islámského práva je to případ, kdy někdo se zbraní v ruce bojuje proti Bohu a prorokovi.

Íránská republika to teď ale interpretuje jinak. Tvrdí, že "mohareb" je někdo, kdo bojuje proti jejímu systému. Je to naprosto nový jev, "mohareb" je tak podle nich i ten, kdo se účastní protivládních protestů. Kvůli studentovi Valiánovi, odsouzenému nedávno k smrti, vznikly celosvětové protesty, včetně protestu americké vlády.

Teď se ale objevily dobré náznaky - jeden z velkých ajatolláhů, jenž vydal fatvu o "mohareb", podle níž se soudce v konkrétním případu Valiána řídil, ji vzal zpět. Justice dokonce uvádí, že obviněného o verdiktu ještě ani neinformovali. V Íránu je možné úplně všechno...

HN: Jak je na tom nyní íránský režim?

Bojuje o přežití všemi dostupnými prostředky. Zabili mnoho lidí. Ale ani to nejsou schopni přiznat. Říkají: Byli to nepřátelé, špioni, cizinci, Izraelci, Mossad. Stovky lidí jsou teď ve vězení, jedenáct jich dostalo trest smrti, chystá se soud s dalšími asi 80 lidmi.

HN: Popravují politické oponenty veřejně?

Veřejně se popravuje jen někdy, především v případě obchodování s drogami nebo znásilnění. Občas se to ale stává i v případě politických procesů, kdy odsouzení dostanou trest smrti oběšením.

HN: Jak často se objevuje nejbrutálnější způsob, tedy kamenování?

Když jsem žádal o povolení, abych se tím tématem zabýval, nedali mi je. Dělal jsem to tedy potají. Najít statistiky o případech kamenování není jednoduché. Vláda chce zakrýt, že takto brutální metoda vůbec v zemi ještě existuje.

Nejde jen o mezinárodní tlak. Je to tak hrozné, že sami Íránci to nechtějí akceptovat, a myslím, že i část soudců takový trest odmítá udělovat. Takže ke kamenování dochází jen několikrát za rok.

HN: Jak se taková poprava technicky provádí?

Pokryjí člověka bílým plátnem, včetně hlavy. Ženy po hrudník, muže po pás pak zahrabou do země. Házejí kameny, které musejí mít všechny podobnou velikost. Protože by to žádný normální člověk nechtěl dělat, mají najaté "specialisty", zvlášť k tomu vycvičené členy milic Basídž či Revolučních gard.

Ve věznicích sedí dlouhá léta mnoho žen odsouzených k tomuto trestu, který se však úřady bojí vykonat. Nejčastěji se tento trest dává za nevěru.

HN: Jak funguje íránská justice a kdo stojí v jejím čele? Dají se od něho čekat nějaké reformy?

Máme brutální soudní systém. Jsou studenti, kteří kvůli účasti na demonstracích sedí léta ve věznici, někteří z nich umírají v důsledku mučení.

Šéfem justice je Sadek Laridžání, bratr mluvčího parlamentu Alího Laridžáního. Je to stoupenec tvrdé linie. V Íránu je několik vrstev extremistů, on ovšem nepatří k těm nejtvrdším. Je také stoupencem duchovního vůdce Alího Chameneího. Nedá se čekat, že by provedl nějaké reformy.

Důležité ale je, že normální vzdělaní lidé s tímto systémem nesouhlasí a bojují proti němu. Íránci nejsou stejní jako jejich vláda.

EXEKUCE
V Íránu jsou veřejné popravy bezmála všední záležitostí. Odsouzení nejčastěji končí na provizorních šibenicích, za něž slouží třeba jeřáby vztyčené na náměstích - jako na této fotografii, pořízené po hromadné exekuci před třemi lety v Teheránu.
FOTO: REUTERS