Radost, s jakou Chilané z oblastí nejvíce postižených nedávným ničivým zemětřesením vítali vojáky chilské armády, dokládá, jak moc se změnilo od diktatury generála Augusta Pinocheta, píše agentura AFP.
Generál, který se dostal k moci pučem v roce 1973, setrval v čele státu po 17 let a stal se jedním ze symbolů útlaku latinskoamerických vojenských diktatur. Namísto utlačovatelů jsou 20 let po pádu jeho režimu z vojáků ochránci.
"Lidé jsou šťastni, že jim armáda přijela na pomoc," popsal generál Bosco Pesse, jeden z velitelů krizových jednotek. Davy lidí postižených zemětřesením se sbíhají ke konvojům s obrněnými transportéry a nákladními auty plnými vojáků, kteří přijeli pomáhat odstraňovat následky ničivého zemětřesení, jež postihlo nejméně dva miliony lidí na konci února.
Prezidentka Chile proti rabujícím nasadila armádu - čtěte ZDE
Otřesy v Chile vychýlily zemskou osu. Kvůli tomu budou kratší dny - čtěte ZDE
Chile prožilo noc hrůzy, někteří hovoří o konci světa - čtěte ZDE
Prezidentka Michelle Bacheletová, která byla sama za minulého režimu mučena, jejíž otec jako blízký spolupracovník svrženého prezidenta Salvadora Allendeho zemřel ve vězení a jejíž matka musela utéci ze země, jako doklad dějinného zvratu vyslala do ulic 14 tisíc vojáků na pomoc obětem katastrofy.
"Teď vojáky potřebujeme, než obyvatelé začnou žít podle svých vlastních zákonů," hřímala starostka města Concepción, které bylo katastrofou postiženo nejvíce a kde došlo k největšímu rabování.
"Lidé trpí a my si to uvědomujeme a chceme jim pomoci," vysvětluje důstojník Felipe Montenegro. "Kdyby nám obyvatelé nedůvěřovali, nemohli bychom dělat pořádně svoji práci," dodal Montenegro a ujišťuje, že armáda nepřekračuje pravomoci a funguje pouze jako posila místních bezpečnostních složek.
Noví vojáci šíří pomoc, nikoli strach
"Armáda odvedla úžasný kus práce," pochvaluje si Osvaldo Fuentes, devětašedesátiletý učitel v důchodu. "Doba generála Pinocheta je pryč. Až tragédie odezní, mohou ale vyplavat na povrch staré křivdy," odkazoval Fuentes na režim, během kterého bylo zabito nebo zmizelo nejméně 3000 lidí.
Ulice Concepciónu připomínají s poničenými domy a desítkami hlídkujících vojáků válečnou zónu. Vojáci jsou zde ale spíš jako pomocníci než jako nepřátelé.
"Tohle jsou mladí vojáci. Ti nemají s Pinochetovým režimem nic společného," říká osmadvacetiletý Dermis Godoy a jeho přátelé v hloučku před vypleněným supermarketem přikyvují. "Nemáme už z armády strach, tím spíš, že respektuje ústavu," shrnuje Godoy.
