ŽEBŘÍČEK VŠ: O titul nejlepší architektonické školy se přetahují tři silní, vyrovnaní hráči

Metodika, kterou HN použily při zpracování tabulek

1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.

2. Zájem o školu
Zjišťovali jsme, kolik lidí bylo loni přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; počet doktorandů a podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.

3. Průzkum absolventů
Pokud si škola zajišťuje průzkum ohledně absolventů, dostala bod, v opačném případě nula bodů.

4. Názor expertů
Odborníci školy "známkovali" od nejlepší po nejhorší.

5. Věda
V tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009 jsme sledovali celkový počet vědeckých výstupů a počet bodů, který jim rada přidělila. Oba údaje jsme posuzovali v přepočtu na jednoho pedagoga.

Celkové hodnocení
Jednotlivé tabulky obsahují pořadí, název školy a jednotlivá kritéria s počtem obdržených bodů. Čím více bodů škola získala, tím výše se v žebříčku umístila.

Podobně jako ve strojírenství neexistuje letos jasný favorit ani v architektuře. Školy na prvních třech místech od sebe dělí jen desetiny. Pokud tedy uvažujete o studiu tohoto atraktivního oboru, prakticky se nemůžete splést, vyplývá z letošního žebříčku HN.

Na prvním místě skončila Fakulta architektury ČVUT v Praze, druhou příčku obsadilo VUT v Brně. Trojici nejlepších letos uzavírá Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze.

Pořadí architektonických fakult (pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek)

V architektuře jsme porovnávali šest škol. Kromě specializovaných fakult architektury (které obsadily první tři místa) jsme do žebříčku zařadili i tři fakulty stavební, které architekturu jako jeden z oborů rovněž nabízejí. Jde o Fakultu stavební ČVUT v Praze, FAST VUT v Brně a FAST Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava. Stavební fakulty údaje vyplňovaly pouze za architektonické obory, jež mají v nabídce.

VŠUP nabízí exkluzivitu

Malý počet studentů spjatý s individuálním přístupem, vysoká šance vycestovat do zahraničí, ale na druhou stranu extrémně těžké přijímací zkoušky, to vše charakterizuje Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, respektive její katedru architektury.

Na školu se loni hlásilo devadesát uchazečů, přijato bylo deset. Všichni si úspěchu vážili natolik, že se ke studiu okamžitě zapsali. Právě poměr přijatých a skutečně zapsaných, který HN ve svém žebříčku vysokých škol sledují, vypovídá hodně o tom, jak prestižní pověst má škola mezi uchazeči.

Na Fakultu architektury ČVUT v Praze loni přijali necelou polovinu přihlášených, 84 procenta se pak skutečně i zapsala.

Na VUT v Brně je šance na přijetí sotva třetinová, úměrně s tím však roste podíl skutečně zapsaných. Pokud chcete studovat architekturu a obáváte se náročného síta přijímaček, zkuste to v Ostravě. Tam totiž berou skoro každého, přesněji 90 procent z těch, co si podali přihlášku.

Nejvíce jazyků nabízejí v Praze a Brně.

VŠUP letos kralovala i v tom, kolik studentů odjelo alespoň na jeden semestr studovat do ciziny. Poznání zahraničního univerzitního prostředí je zkušeností, již by mělo zažít co nejvíce studentů. U tak kreativního oboru, jímž je architektura, to platí dvojnásob.

Z VŠUP loni vycestovalo14 procent studentů, následuje pražské ČVUT s deseti procenty a brněnské VUT s osmi procenty vyslaných studentů. Například z Ostravy však loni do ciziny nevyjel žádný posluchač architektury.

Nejširší nabídku jazyků mají dva architektonické kolosy: ČVUT a VUT. Na Fakultě architektury v Praze si studenti mohou zapsat až 32 odborné předměty vyučované v cizím jazyce, na architektuře v Brně jsou to 24 předměty.

Na ostatních školách nabízejících studium architektury je tento výběr značně omezen.

Absolventy sledují všichni

Všechny vysoké školy zahrnující studium architektury sledují spokojenost a uplatnění svých absolventů. Výjimkou je VŠUP, která je však svým pojetím dosti specifická.

Například z loňského průzkumu Fakulty architektury ČVUT v Praze vyplynulo, že 98 procent absolventů zůstává pracovat v oboru.

Jejich plat se po pěti letech od ukončení studia pohybuje mezi 25 až 40 tisíci korunami hrubého.

Absolventský průzkum na Fakultě architektury VUT v Brně probíhá tak, že se pedagogové studentů u státnic ptají, zda už mají zajištěno místo. Podle školy zůstávají v oboru téměř všichni a jejich plat se pohybuje kolem 20 tisíc korun.

U ostatních oborů žebříčku HN je důležitým hodnoticím kritériem i věda. U architektury je však tato činnost spíše vzácná, například na Fakultě architektury VUT v Brně měli loni pouze dva vědecké výsledky, na většina ostatních škol nulu.

Kvůli tomu, že bychom vítěze v této kategorii u architektury hledali jen velmi obtížně, jsme vědu nakonec nehodnotili.

• Diskuse
• Celkem 14 příspěvků