Výběrové řízení? My nemusíme, tvrdilo Čepro a rozdalo zakázky za 4,5 miliardy

Největší tuzemská firma pod stoprocentní kontrolou státu - Čepro - se příliš nesnaží ušetřit při zadávání zakázek. Za dobu své existence totiž nevypsala jediné výběrové řízení podle zákona o veřejných zakázkách. A nejen to. Firma s ročním obratem 54 miliard korun, který ji řadí na deváté místo v zemi, dokonce tají i to, jaké zakázky a komu v minulosti rozdala.

Řada potenciálních uchazečů se tak o zakázkách vůbec nedozví. Ročně může firma kvůli tomu tratit až stamiliony korun. A protože nejsou zakázky zadávány podle zákona, tak na ně nedosáhne ani kontrola Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Vedení Čepra tvrdí, že se donedávna domnívali, že se na ně zákon o veřejných zakázkách nevztahuje. Ten totiž není zcela jednoznačný. Háček je v tom, zda Čepro, které se zabývá skladováním pohonných hmot, a tedy i státních hmotných rezerv, poskytuje služby tzv. ve veřejném zájmu.

Až letos v létě prý firma pro jistotu oslovila dvě právní kanceláře, aby jí potvrdily, že nemusí vypisovat tendry. "Jedna řekla: Je to na hraně. A druhá: Měli byste," vysvětluje ředitel Čepra Jiří Borovec, podle něhož nyní firma začne zveřejňovat zakázky. Ovšem až od poloviny příštího roku. Nejdřív totiž na to prý musí vyškolit zaměstnance.

"Důkladná příprava"

Ministerstvo financí, které v něm vykonává za stát akcionářská práva, s postupem Čepra souhlasí. "Nyní jsou nastavovány vnitřní organizační procesy. Po řádném dokončení transformace společnosti bude společnost vybírat své dodavatele postupem podle zákona o veřejných zakázkách," uvedl náměstek ministra financí Ivan Fuksa.

Tento postup ovšem kritizuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle něj mělo Čepro zakázky podle zákona - tedy zveřejněním na centrální adrese - zadávat okamžitě, jakmile zjistilo, že se na něj zákon vztahuje. "Není možné zjistit, že porušuji zákon, a pak si dát nějakou náběhovou dobu," říká ředitel odboru veřejných zakázek Robert Páleník.

Smlouvat jak na trhu

Je tu ale ještě jeden pohled na problém: I kdyby zákon opravdu nenařizoval Čepru vypisovat zakázky, rozhodně to nezakazuje. Je naopak ve vlastním zájmu firmy zveřejňovat zakázky tak, aby se o nich dozvědělo co největší množství zájemců. "Čím víc firem o zakázce ví a přihlásí se, tím je nižší dosažená cena a firma ušetří," říká šéf protikorupční organizace Transparency Internacional David Ondráčka. Ostatně na serveru centralniadresa.cz své zakázky zveřejňuje i řada soukromých firem, i když to nemají ze zákona povinné.

Borovec tvrdí, že naopak ušetří dosavadní postup Čepra. Dosud totiž firma postupuje tak, že si sezve dva či tři "finalisty" a licitací se podaří srazit požadovanou cenu, mnohdy i o miliony. "Pendlujeme mezi nimi a nikdo z nich to do poslední chvíle nemá jasné. To při použití zákona o veřejných zakázkách není možné," argumentuje Borovec.

"Když dobře postaví výběrové řízení a otevřou ho dostatečnému počtu uchazečů, tak tu nejnižší nabídku dostanou rovnou," oponuje Ondráčka a poukazuje na studie, které říkají, že když se přihlásí více než deset uchazečů, klesne očekávaná cena zakázky leckdy i více než o třetinu.

Otevřenost? A proč?

Jenže to není jediný problém největší státní firmy. Podobně zvláštně a tajnůstkářky se chová, když dostane otázku, jaké zakázky za uplynulých několik let zadala. Ředitel Čepra to totiž odmítá zveřejnit stejně tak jako to, kdo si ze zakázek pro Čepro "ukousl" největší krajíc.

Jedinou informaci, kterou je ochoten poskytnout, je ta, že za poslední tři roky zadala firma veřejné zakázky za celkem čtyři a půl miliardy korun. A otázky na další podrobnosti zahání Borovec mávnutím ruky. "Nesloužilo by to zájmům Čepra."

Problémové Čepro

Společnost Čepro se zabývá zejména přepravou, skladováním a prodejem ropných produktů, ochranou zásob státních hmotných rezerv a provozem sítě čerpacích stanic pod odchodním názvem EuroOil.

Tento strategicky důležitý obchodník s ropou ovšem nemá zrovna dobré jméno. Může za to hlavně jeho bývalý ředitel Tomáš Kadlec. Na jaře 2006 policie zatkla Kadlece a také obchodního ředitele Čepra Alexandra Hloušku a dva jednatele firmy Loricus. Vedení Čepra se totiž s touto firmou dohodlo, že od ní postupně koupí 110 tisíc tun benzinu a nafty. S tím, že když závazek nedodrží, zaplatí obrovskou pokutu. Detektivové byli přesvědčeni, že smlouva je schválně napsána tak, aby ji Čepro nemohlo splnit. Před více než rokem státní zástupce rozhodl, že se zmíněná dohoda odehrála, nejde prý ale o trestný čin. Pochybnosti zůstávají. Vyšetřování odhalilo, že Kadlec dostal od člověka spojeného s Radovanem Krejčířem
dva miliony korun - podle policistů mohlo jít o úplatek.

Problémové zakázky z poslední doby

Opencard

Téměř miliardový průšvih vedení pražské radnice v čele s primátorem Pavlem Bémem. Plastová kartička se měla stát pomocníkem Pražanů, místo toho je jen drahou tramvajenkou, za kterou město vydalo už 888 milionů. Navíc firmám s nejasnými vlastníky a na základě doporučení poradenských firem, u nichž se později ukázalo, že jsou vzájemně propojené. Projekt provází vážné podezření z plýtvání. Jen za poradenské služby - aniž je zcela jasné, oč konkrétně šlo - město zaplatilo skoro čtvrt miliardy. Do Opencard si včera v ČT rýpl i šéf ODS Mirek Topolánek, který prohlásil, že za projektem stojí "typický double 'jan', Janoušek - Jansta". Roman Janoušek je blízký přítel primátora Pavla Béma a Miroslav Jansta je advokát s vazbami na ČSSD.

888 milionů

Český statistický úřad

Vladimír Kovář, šéf softwarové firmy Unicorn, se odhodlal k nebývalé věci: v HN otevřeně promluvil o tom, že dostal nabídku koupit si dva hlasy z komise, která vybírala vítěze půlmiliardového tendru Českého statistického úřadu na technické zajištění příštího sčítání lidu. Kovář nabídl o 109 milionů nižší cenu, přesto vyhrála konkurenční nabídka firmy Hewlett-Packard. HN navíc zjistily, že ve výběrové komisi neseděl žádný nezávislý odborník na IT technologie, zato v ní měli místo dva vysocí úředníci z ministerstev průmyslu a školství. Statistický úřad nedokáže věrohodně vysvětlit, proč si do komise vybral právě je. Případ už vyšetřuje i policie.

460 milionů

Zakázka na dluhopisy

Ministerstvo financí chtělo svěřit distribuci státních dluhopisů za miliardy málo známé firmě ze Šumperka - a bez konkurzu. Teprve když se HN začaly kauze věnovat, ministr financí připustil, že na firmu, která službu pro stát zajistí, vypíše výběrové řízení. Jde přitom o obrovské peníze. Správcovská firma by za své služby měla dostávat 75 milionů ročně po dobu deseti let. Ministerstvo však chce dluhopisy za 20 miliard korun vydávat ještě v dalších čtyřech letech. Šumperská firma ADS Software by si tak přišla téměř na čtyři miliardy korun. Pravda je, že v tomto případě ministerstvo tendr vypisovat nemusí, na druhou stranu se však původně ani nepokusilo zjistit, kdo by tuto zakázku v Česku mohl udělat levněji.

4 miliardy

Výstavba dálnic

Mezi nejproblematičtější veřejné zakázky v Česku patří výstavba silnic a dálnic. Jeden kilometr dálnice stojí podle analýzy společnosti Mott MacDonald průměrně půl miliardy korun. V sousedním Německu přitom na stejný úsek stačí 280 milionů. Zakázkami na výstavbu dálnic se začal už na podzim zabývat také Úřad na ochranu hospodářské soutěže. Kvůli špatnému vypisování tendrů jsou totiž české stavby podle úřadu zbytečně až o třetinu dražší. Podle kritiků je to tím, že v Česku fakticky staví dálnice pouze čtyři firmy, které si jednotlivé zakázky dělí a fakticky tak mezi nimi neexistuje žádná soutěž, která by srážela ceny. Na možné úniky peněz při stavbě dálnic upozornila ve své zprávě i Národní ekonomická rada vlády.

desítky miliard

Přístroje pro nemocnice

O třetinu předražené přístroje za celkem 378 milionů korun nakoupila pro severočeské nemocnice ve vlastnictví kraje jeho Krajská zdravotní, která nemocnice spravuje. Ta s argumentací, že chce ušetřit hromadným nákupem, vypsala výběrové řízení na dodavatele celého komplexu přístrojů pro pět nemocnic od tzv. kompletátora. Soutěž měla jediného účastníka, a když HN letos v březnu porovnaly ceny, zjistily, že když nemocnice do té doby nakupovaly přístroje samy jednotlivě, bylo to za ceny v průměru o třetinu nižší. Ústecký kraj tvrdí, že nákup, který byl financován z peněz EU, je v pořádku, ministerstvo financí ale proplacení odmítlo. Severočeskou zakázku začal v létě zkoumat i bruselský Úřad pro potírání podvodů OLAF.

378 milionů

Armádní zakázky

Armáda vypsala tendr na nákup osmi tisíc nových samopalů. Problém ale je, že se do soutěže nepřihlásili největší výrobci zbraní, kteří mohli svými nabídkami srazit cenu. Vadí jim, že armáda zakázku vypsala
v tichosti a nechala jen velmi krátký čas na vypracování nabídky. Zakázka za miliardu se navíc rozjela zrovna v době úřednického bezvládí, i když se o ní mluví už řadu let. Další pochybnosti se objevují okolo zakázky na nákup obrněných transportérů. Armáda pouhý den před Vánoci oznámila, že bez výběrového řízení koupila za tři a půl miliardy korun vozy Iveco. Na trhu je přitom více modelů a armáda mohla ve veřejné soutěži výrazně ušetřit.

1 miliarda

• Diskuse
• Celkem 24 příspěvků