Hugo Brady: Pohled Irů na EU změnila krize

Referendum v Irsku je nejdůležitější hlasování v Evropě za poslední generaci, řekl Hugo Brady, irský politolog z londýnského Centra pro evropskou reformu.

HN: Všechny průzkumy ukazují na docela jasné vítězství zastánců smlouvy. Jakou váhu tyhle odhady mají?

V žádném referendu není nikdy nic jisté. Dopadne nejspíš přesně naopak než minule: 53 procent bude pro a 47 proti.

HN: Kampaň zastánců smlouvy je mnohem úspěšnější než loni. Je to jen zásluha hospodářské krize?

Hospodářská situace skutečně zásadně změnila kontext: lidé si uvědomili, jak důležité pro jejich zemi je být součástí Evropy. A je jim jasné, že ohrozit tenhle vztah v tak vážných časech by bylo prostě hloupé. Ale jsou tady i další věci: hlasování pro Lisabon tentokrát znamená, že si Irsko v Bruselu uchová komisaře.

HN: Je to ale fér, když se v kampani za ANO vůbec nemluví o vlastním obsahu smlouvy, ale zdůrazňují se jen obecná pozitiva EU. Neklamou tak zastánci smlouvy?

Na tom není nic nefér, protože tahle smlouva je technickým dokumentem, který velmi zajímá analytiky, jako jsem já. Ale životů normálních lidí se přímo nijak nedotkne. Unie bude díky ní asi fungovat o něco lépe, ale tímhle na člověka na ulici nezapůsobíte. Odpůrci Lisabonu velmi rádi používají různé hrozby, co všechno může smlouva přinést. A tábor podporující ANO tentokrát tuhle taktiku tak trochu převzal.

HN: Co by se stalo, kdyby Irové řekli NE?

Lisabonská smlouva by byla mrtvá. Nikdo by už neměl energii ji dál prosazovat. Žádná podobná smlouva by se v dohledné době neobjevila. Změny v sedmadvacítce by se v podstatě zastavily. Proto je podle mě irské referendum nejdůležitějším hlasováním v Evropě za poslední generaci.

HN: Máme se tedy v případě pádu Lisabonu připravovat na vznik takzvaného tvrdého jádra, které bude postupovat v integraci, zatímco státy jako Česko nebo Irsko zůstanou na okraji?

Podle mě to není pravděpodobné. Řeči o tvrdém jádru jsou podle mého jen hrozbou, která se nenaplní.

Ondřej Houska
Autor je zpravodajem ČRo