Otakar Motejl: Občas mám chuť někomu napráskat

Za Otakarem Motejlem vyrážím do Brna, kde sídlí instituce Veřejného ochránce práv. Ze setkání s mužem, na nějž se už devět let obracejí tisíce lidí jako na svou poslední naději, mám trochu smíšené pocity. Nevadí mi, že musím čekat v recepci. Ombudsman má totiž zpoždění. "Omlouvám se," nese se dlouhou chodbou, po které Otakar Motejl zvolna přichází. "Za to, že čekáte, vám uvařím skvělou kávu." V tu chvíli ze mě nervozita padá. O krok napřed mě pak uvádí do své pracovny. "Moc se nerozhlížejte, je tu nepořádek, ale já se...