Tragédie jaderné ponorky má další rozměr. Kazí Moskvě velké cíle

Přímou příčinou víkendového úmrtí dvaceti lidí na ruské atomové ponorce Něrpa byl podle oficiálních informací plyn freon, který se uvolnil při chybném spuštění hasicího zařízení. Jaké je ale hlubší pozadí sobotní nehody?

Ruští i zahraniční experti a analytici z oborů obrany, námořních technologií a zbrojního průmyslu poukazují na příliš velký počet civilistů na palubě a vysokou automatizaci ponorky; jiní zmiňují nedbalost panující v ruských ozbrojených silách a v celém vojenskoprůmyslovém komplexu, stejně jako absenci striktních bezpečnostních norem.

Ponorka Něrpa procházející zkouškami v Japonském moři měla na palubě 208 lidí, z toho jen asi 80 vojáků a přes 120 inženýrů a dělníků z loděnic, kde byla postavena. Jen málo z nich bylo vytrénovaných pro riziko nehody, domnívá se bývalý námořní kapitán a specialista z Institutu pro dálnovýchodní námořní technologie Gennadij Illarionov.

Námořníci na ponorkách podle něj normálně mají dýchací přístroje na ochranu před plynem a jsou vycvičeni k jejich používání. V případě Něrpy je ale dost možné, že mezi civilisty na palubě ne všichni takový přístroj měli, nebo s ním uměli zacházet.

Illarionov také připomíná vysokou automatizaci plavidla a malou posádku. "Ruské ponorky jsou vysoce automatizované, mají velký ponor a posádku zhruba 70 mužů. Ve Spojených státech je počet lidí na takových ponorkách dvojnásobný. Takže naši konstruktéři sázejí na automatizaci," řekl.

Nestaví se tolik jako za SSSR, chybí zkušenosti

Vysoká automatizace sice podle odborníků snižuje možnost selhání lidského faktoru, nenabízí ale mnoho prostoru k improvizaci v případě nehody.

Podle armádních důstojníků je problémem i to, že za sovětských časů se stavěly tři až čtyři ponorky ročně, v současnosti jen jedna za několik let. Proto prý není k dispozici dostatek vycvičeného personálu, lidé nemají takové zkušenosti a jsou i méně opatrní.

Nehoda ponorky na které zahynulo dvacet lid bude mít pro Rusko širší dopad než jen jako lidská tragédie. Podle expertů je dalším v řadě neúspěchů, které Moskvu vzdalují od jejího cíle znovu potvrdit svoji vojenskou sílu a posílit ruskou roli velmoci na mezinárodní scéně.

Freon ohrozil i ruské obchodní zájmy

Zároveň také fatální chyba na Něrpě může uškodit obnoveným ambicím ruského zbrojního průmyslu. Ponorka modernizované třídy Projekt 971 Ščuka-B, kterou NATO označuje kódovým názvem Akula, patří mezi nejtišší a nejrychlejší ze všech typů v ruském námořnictvu. Navíc měla být pronajmuta Indii a hovořilo se i o možnosti pozdějšího prodeje.

Tragická nehoda na Něrpě tak může poškodit i ruské obchodní zájmy v oblasti zbrojního průmyslu.

Po katastrofě jaderné ponorky Kursk v roce 2000 a incidentech, které následovaly, je poslední nehoda ponorky "tvrdou ranou a ukazuje problémy, o nichž už řada lidí psala v souvislosti s ruským zbrojním průmyslem," řekl agentuře AFP moskevský analytik specializující se na otázky obrany Pavel Felgenhauer.