stihacky-us192.jpgČtyři strategické turbovrtulové bombardéry Tu-95 ze sovětské éry, jimž se přezdívá "ruští medvědi", uskutečnily v pátek další desetihodinový let nad Atlantickým oceánem. Při předchozích letech nad Atlantikem sledovaly ruské bombardéry norské a britské stíhačky, tentokráte se to však podle ruského ministerstva obrany nestalo.

Pentagon označuje hlídkové lety ruských bombardérů za návrat ke studené válce. Moskva ovšem ujišťuje, že vše podniká podle mezinárodního práva. "Lety byly splněny v přísném souladu s mezinárodními normami nad neutrálními vodami, bez narušení hranic cizích států," uvádí ruské ministerstvo obrany v pátečním prohlášení.

Tento měsíc se dva ruské bombardéry v Tichomoří dostaly do takové blízkosti americké letadlové lodi Nimitz, že muselo vzlétnout několik palubních stíhaček F-18, které pak ruská letadla eskortovaly do bezpečné vzdálenosti. Ruské stroje Tu-95 údajně přelétly americkou loď ve velmi nízké letové hladině cca 600 metrů.

Ve stejný den mělo s ruskými bombardéry problém rovněž Japonsko. Obvinilo Moskvu, že letadla narušila japonský vzdušný prostor, a do vzduchu proto vzlétlo 22 japonských stíhaček.

Piloti amerických a ruských strojů údajně nenavázali radiový kontakt a kromě přeletu nad letadlovou lodí k žádnému střetu nedošlo.

Část ruských médií oslavovala piloty bombardérů za "husarský kousek" v podobě úspěšného vypátrání americké lodi v obrovském oceánu.

Obnovit lety strategických bombardérů nad mezinárodními vodami, jako za dob studené války, nařídil loni v létě ruský prezident Vladimir Putin. Rusko, které bohatne díky rostoucím cenám ropy a plynu, se za Putinovy éry pustilo do modernizace ozbrojených sil, které trpěly od rozpadu Sovětského svazu chronickým nedostatkem peněz a poklesem prestiže.

Současné lety, podobně jako velké lednové cvičení ruského vojenského námořnictva v Atlantiku, podle analytiků mohou souviset i s březnovými prezidentskými volbami. Části veřejnosti se totiž takové ukázky síly zamlouvají jako důkaz znovunabyté velikosti.

Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou v současnosti kalí hlavně neshody kolem amerického záměru na vybudování systému protiraketové obrany ve střední Evropě.