Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

toto hodnocení je završením projektu, který se na stránkách HN objevoval po celý týden krátce před termínem, v němž se podávají přihlášky na VŠ.

Nejlepší univerzity podle oborů

Sociologie ZDE, Právnické fakulty ZDE, Lékařské fakulty ZDE, Architektury ZDE, Chemie ZDE

HN a iHNed.cz připravily srovnávací žebříčky vysokoškolských fakult pro deset oborů. Hodnotili jsme mimo jiné to, zda v oboru existuje konkurence alespoň tří fakult, zda mají měřitelné výsledky a zda o ně mají uchazeči zájem.

Vycházíme z kritérií převzatých z žebříčků amerického týdeníku US News & World Report nebo britských deníků The Guardian a The Times.

Předkládáme vám náš názor na to, co považujeme u fakult za důležité. Díky HN a serveru iHNed.cz si ale můžete utvořit žebříček podle svých preferencí.

 


 

Psychologie: vítězí Brno 

Pro zájemce o studium psychologie jsme pro vás vybrali a ohodnotili čtyři vysoké školy. Podle srovnávacího hodnocení Hospodářských novin je nejlepší Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, na druhém místě skončila Filozofická fakulta rovněž Masarykovy univerzity a na místě třetím Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Srovnání Hospodářské noviny sestavily podle několika kritérií. Projděte si je i s komentářem, jak a proč školy v žebříčku dopadly, včetně tabulky, která ukazuje celkové výsledky - ZDE

Kritéria, podle kterých fakulty srovnáváme

1. Vědecká a výzkumná činnost školy - výsledky čtěte ZDE

2. Spokojenost a uplatnění absolventů - výsledky čtěte ZDE

3. "Světovost" školy - výsledky čtěte ZDE

4. Názor expertů z oboru - výsledky čtěte ZDE

5. Zájem o fakultu - výsledky čtěte ZDE

 

 

Ve vědě vítězí Brno

Nejvíce vědeckých výsledků má Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2000 až 2004 totiž řešila velký projekt Centra výzkumu utváření osobnosti v etnických a sociálních kontextech, který jí v této kategorii pomohl k vítězství.

Výzkum za 82 milionů korun přinesl fakultě větší počet vědeckých výsledků, než měly všechny tři zbývající fakulty dohromady. Nedá se však přesně určit vědecká váha těchto výsledků. Stejný součet potvrzuje i to, že FSS v Brně dokázala na své vědecké a výzkumné projekty získat nejvíce peněz, znovu více než ostatní fakulty dohromady. V závěsu za FSS je druhá fakulta Masarykovy univerzity, která psychologii nabízí - filozofická. Ve všech třech kritériích obsadila druhou příčku.

Třetí místo nakonec těsně získala Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, která poslední Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy předčila v obou relativních výsledcích: na jednoho pedagoga tam dokázali přinést více vědeckých výsledků a získali také větší finanční obnos.

Proč toto kritérium: Bez vlastní vědecké činnosti by školy byly pouhými "učilišti"

Co jsme zjišťovali: Sčítali jsme vědecké výsledky za obor psychologie. U nich ale nelze určit přesnou váhu (tedy zda šlo o článek v prestižním, tzv. impaktovaném časopise, nebo v méně významném). Z databází Rady vlády pro vědu a výzkum lze sice zjistit za období 2002 - 2006 vědecké výsledky, včetně jejich přesné vědecké "váhy", ty jsou ale za celou fakultu, nikoli za obor.

Jak hodnotíme výsledky: Rozhodli jsme se pro druhou metodu: kolik peněz na vědecký výzkum v psychologii škola získala (v přepočtu na pedagoga) a kolik výsledků za to vytvořila - jak v přepočtu na pedagoga, tak absolutně. Každému kritériu pak dáváme třetinovou váhu. Protože jsme nemohli přesně stanovit vědeckou váhu, výsledky nenásobíme - jako u jiných žebříčků - třemi, ale jen dvěma.

 

 

 

Experti chválí FSS v Brně

Experti z oboru psychologie, které HN oslovily, se nemohli shodnout, která fakulta nabízí nejlepší možnosti studia psychologie. Výsledky v této kategorii jsou tak velmi těsné. Někde je totiž podle odborníků kvalitnější pedagogický sbor, jinde zase modernější způsob výuky.

Nejvíce bodů nakonec získala Fakulta sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně.

I druhá fakulta na Masarykově univerzitě, která psychologii nabízí, má mezi lidmi z oboru dobrou reputaci. "Jsem v kontaktu s absolventkou této fakulty a je skutečně vynikajícím praktikem," říká Ilona Dohnalová, která pracuje jako koordinátorka pro autismus a s psychology tak úzce spolupracuje.

Filozofická fakulta Karlovy univerzity je v očích odborníků tradiční škola, která nezklame, ale ani příliš nepřekvapí. Většinou jí přidělovali střední příčky tabulky. Nejméně bodů mezi experty nasbírala Olomouc, kterou v reputaci trochu zastiňují zbylé tři "známější" fakulty. Rozhodně to ale neznamená, že by Olomouc všichni řadili na poslední místo.

Názory odborníků jsou velmi subjektivní, většina z nich totiž sama jednu z hodnocených fakult vystudovala, případně na ní působí. Svou almu mater pak většinou v hodnocení vyzdvihují. Najdou se však i výjimky. "Dle mých řídkých, ale soustavných zkušeností jsou v Brně lepší než v Praze, nejsem ale schopen posoudit, jestli FSS nebo FF," říká například psycholog Jiří Tyl (sám absolvent pražské fakulty).

Proč toto kritérium: Názor expertů vyjadřuje reputaci fakult v oboru.

Co jsme zjišťovali: Jakou fakultu by doporučili uchazeči o studium. Ptali jsme se renomovaných psychologů a členů asociace klinických psychologů i lidí, kteří s psychology spolupracují.

Jak hodnotíme výsledky: Pokud seřadili fakulty od nejlepší po nejhorší, každá dostane body od 4 do 1. Pokud některé uvedli na shodném místě, dostávají stejně bodů.

 

 

Největší zájem: jasně Praha

Nejmenší pravděpodobnost, že skutečně začnou studovat vytoužený předmět mají uchazeči o studium na Karlově univerzitě.

Uspěje jen každý šestnáctý. Když už ale uspějí, šanci nezahodí - v celých 95 procentech případů na školu skutečně nastoupí.

Jen o málo větší šanci mají uchazeči na obou brněnských fakultách, zde přijímají zhruba každého desátého.

Olomouc je v tomto ohledu nejpřístupnější variantou - úspěšné jsou zhruba tři čtvrtiny zájemců o studium.

Filozofická fakulta MU má však oproti jiným výrazně nižší procento studentů, kteří se po úspěšných přijímačkách skutečně zapíšou ke studiu. Lákat mladé absolventy na další vědeckou kariéru se nejlépe daří pražské fakultě, dobře si vede i Olomouc.

Proč toto kritérium: Vystihuje poptávku po škole mezi uchazeči a mladými vědci.

Co jsme zjišťovali: Kolik z přihlášených bylo přijato (vyjadřuje převis poptávky); kolik z přijatých se skutečně zapsalo; kolik má škola doktorandů v poměru ke všem studentům; podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let (vyjadřuje zájem úspěšných doktorandů o další vědeckou kariéru).

Jak hodnotíme výsledky: Převisu poptávky dáváme váhu čtyřicet procent, protože nejvíce vypovídá o zájmu studentů, kteří se na školy hlásí. Dalším třem kritériím jsme pak přidělili stejně po dvaceti procentech.

 

  

"Světovost": vede UK Praha

Studenti, kterým záleží na studiu jazyků a možnosti vycestovat do zahraničí by měli volit Filozofickou fakultu Karlovy univerzity.

Škola se pyšní širokou nabídkou jazykových kurzů, prohlašuje o sobě, že je "jedinou evropskou fakultou, na níž lze studovat všechny jazyky, jimiž se mluví v členských zemích EU." Studenti psychologie mohou volit z nabídky 180 jazykových kurzů.

FFUK také ze všech čtyř srovnávaných fakult vysílá nejvíce studentů na studijní pobyty v zahraničí.

Loni vycestoval každý dvanáctý student. Studenti psychologie mají oproti kolegům z jiných oborů poněkud užší nabídku odborných předmětů v cizím jazyce.

Filozofická fakulta UK jich nabízí pět a Filosofická fakulta Masarykovy a Palackého univerzity po třech.

Fakulta sociálních studií na Masarykově univerzitě žádný takový předmět svým studentům nenabízí.

Proč toto kritérium: Žádná škola se nemůže obejít bez cizích jazyků.

Co jsme zjišťovali: Kolik studentů odjelo na aspoň semestrální pobyt (v poměru k celkovému počtu studentů); kolik předmětů se vyučuje v cizím jazyce; kolik semestrů jazykových kurzů škola nabízí.

Jak hodnotíme výsledky: Pořadí podle studentů na výměnných pobytech dáváme váhu 60 %; přednáškám v cizím jazyce 30 %; jazykové kurzy mají váhu 10 %.

 

 

Brno si absolventy hýčká

Obě fakulty Masarykovy univerzity se podrobně věnují průzkumům mezi absolventy. Sledují nejenom jejich uplatnění na trhu práce (tedy zaměstnanost, to, zda odcházejí mimo obor, i jejich platy), po absolventech navíc chtějí i vlastní hodnocení.

O své absolventy se zajímá i Univerzita Palackého v Olomouci, nemá však tak detailní údaje jako Masarykova univerzita.

Například platové podmínky svých absolventů zjišťuje jen orientačně. "Průměr lze jen obtížně stanovit, navíc se jedná o citlivé údaje, takže jsme se spokojili s přibližným zjištěním," říká Vladimír Řehan z olomoucké fakulty.

Nejméně se o své absolventy zajímá Filozofická fakulta UK. Spokojila se s tvrzením, že většina jejich absolventů hodnotí studium a následné uplatnění kladně. Proto v této kategorii získala nejméně bodů.

Proč toto kritérium: Profesně úspěšní absolventi jsou signálem dobré školy.

Co jsme zjišťovali: Kolik procent absolventů po šesti měsících od ukončení školy dál pokračuje v oboru; jak hodnotí svou spokojenost s fakultou; jaký je jejich průměrný plat po pěti letech od ukončení školy.

Jak hodnotíme výsledky: Protože v Česku takové průzkumy dosud nejsou obvyklé, sestavujeme žebříček nikoli podle toho, JAK absolventi odpovídali, ale ZDA se jich škola vůbec ptá a jak podrobné výsledky zpracovává a poskytuje.

 



080222_04_1.gif

080222_04_2.gif