Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chystá změny ve vzdělávání lékařů i sester. Díky nim chce získat víc zdravotníků do nedostatkových lékařských a nelékařských profesí. Lékaři by tak mohli některé činnosti vykonávat samostatně už v době několikaleté přípravy na atestaci. Julínek dnes změny představil novinářům.
"Lékař nemá být pět let po skončení školy bezprizorním nosičem vody, ale mohl by zasáhnout do léčení," řekl ministr.
Česko se začíná potýkat s nedostatkem zubařů. Stárnou a mladí se do oboru příliš nehrnou. Podobná je i situace u praktiků. Chybějí například i anesteziologové a odborníci v dalších profesích. Málo je také zdravotních sester. Velkou část personálu v mnohých nemocnicích tvoří zdravotníci ze Slovenska.
Podle Julínkovy náměstkyně Markéty Hellerové se musí lékař po ukončení univerzity ještě dál pět či šest let vzdělávat. Pak získá atestaci. Do té doby nemůže léčit bez dohledu. Zubaři musejí tři roky vykonávat praxi u starších kolegů, teprve pak si mohou otevřít ordinaci. Podle Hellerové tento systém neexistuje nikde v Evropě.
Podle návrhu by lékaři mohli již po dvou letech přípravy na atestaci některé činnosti vykonávat sami. Zubaři by se mohli osamostatnit hned po skončení školy. Náměstkyně míní, že by to kvalitu péče neovlivnilo. Již při studiu stomatologie mají totiž medici praxi a kontakt s pacienty, uvedla.
Nemocnice musí nyní mít také akreditaci na celý vzdělávací program. Do budoucna jim bude stačit akreditovat jen jeho část. Podle Julínka nechtějí navíc některá zařízení mladé lékaře přijímat, protože jim po atestaci odejdou. V nemocnicích by proto měl vzniknout určitý počet rezidenčních míst pro obory, v nichž je nedostatek doktorů. Zařízení by na tyto studijní posty získala peníze od státu.
Zákon, který sladil vzdělávání ve zdravotnictví s pravidly EU, platí od roku 2004. V praxi se ale podle Julínka ukázal "v mnoha ohledech jako vadný". Situaci má upravit novela, kterou projednávají zákonodárci. Julínek věří, že jeho záměry sněmovna podpoří a lékařská veřejnost přijme.
