Lukašenkova "přirážka" se Česku vyhne

Lukašenkova "přirážka" se Česku vyhne

Bělorusko včera rozhodlo o třetinovém zvýšení tranzitních poplatků za dopravu ropy z Ruska do Evropy. Takové je další dějství v bělorusko-ruském sporu o ovládnutí energetických tras na Západ. Česku vzhledem k uzavřeným dlouhodobým smlouvám v nejbližší době problém se zdražením nakupované ropy nehrozí, ale znovu vyvstává téma hledání alternativních zdrojů.
Jenže jednání o posílení dodávek z ropovodu TAL přes německý Ingolstadt do Česka váznou na problémech se zaplněnou kapacitou německého zdroje. Ropovod Družba z Ruska tak bude ještě dlouho největší zásobárnou ropy pro tuzemské rafinerie a chemičky. I za cenu postupně rostoucích nákladů. Nejen takových, jakým je včera zvýšený přepravní poplatek přes Bělorusko.
Tomu bude od nynějška platit ruská společnost Transněfť za každou tunu ropy místo dosavadních 2,6 dolaru 3,5 dolaru. Bělorusové se už těší, že tak do konce roku získají "navíc" 50 milionů dolarů. V tom je i příjem z poplatků, které bude Transněfť platit ve výši 1,5 dolaru za tunu a sto kilometrů za dopravu ropy v jižní větvi ropovodu Družba, končícího v Česku.

Česko zatím v klidu

Každý z tuzemských obchodníků, jako je například Unipetrol Rafinerie, Shell, Agip nebo ConocoPhillips, má vlastní podmínky smluv s ruskými dodavateli. Cena a objem bývají sjednány minimálně na čtvrtletí, ale z větší části jde o dlouhodobější smlouvy. Obchodníci, včetně Unipetrolu, tají, na jak dlouho mají kontrakty uzavřené, jde ale často o půl roku až rok.

I v tomto období se ale cena ruské ropy mění podle dalších určujících vlivů - zejména průměrné měsíční ceny severomořské ropy Brent. Navíc je i složité rozpoznat, kdy ruský dodavatel začne účtovat náklady s běloruským poplatkem koncovým zákazníkům.

Až ke hranicím Ukrajiny a Slovenska se na trase ropovodu Družba účtují v jedné sumě ceny za ropu i přepravu. "Každopádně v nejbližší době nepředpokládáme žádné cenové změny," říká mluvčí Unipetrolu Michaela Lagronová. "Zvýšení poplatku je minimální a minimální bude podle mne i dopad na ceny ropy u nás. A do ceny pohonných hmot se to nepromítne vůbec," přidává se Pavel Švarc, šéf státem ovládaného Čepra, obchodujícího s palivy.

Nestabilní východ

V každém případě se ale potvrzují obavy z nestabilního ropného trhu na východě. Ministerstvo průmyslu a provozovatel ropovodů v Česku - státem ovládaná společnost Mero - sice od ledna vedou jednání o posílení dodávek ropovodem z Ingolstadtu, ale výsledek je nejistý. Rourou z Německa k nám sice dnes teče jen čtvrtina celkové roční kapacity deseti milionů tun, ale ropovod TAL z Terstu, na který se IKL napojuje u Ingolstadtu, má už tak zaplněnou kapacitu.
Navíc - TAL zásobuje německou rafinerii v Karlsruhe, které by po zvýšení proudu do Česka ropa chyběla. Nahradit by ji mohl z druhé strany připojený francouzský ropovod SPSE. Jinou - a dražší - možností je posílení kapacity samotného ropovodu TAL výstavbou nových čerpacích stanic a zásobníků. Mero, respektive stát jako akcionáře, by to stálo podle odhadu zhruba miliardu korun.

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce, aby Mero prozkoumalo možnosti řešení kombinací obou variant. Ukazuje se ale, že tuny ropy navíc k nám z Německa v brzké době nepřitečou. Studie by mohla být hotova někdy do konce roku. "O vlastní realizaci rozhodnou její výsledky," připomněl včera šéf Mera Jaroslav Pantůček.

• Diskuse
• Celkem 1 příspěvků